Na 25. listopad připadaly sté narozeniny čínského věhlasného spisovatele Pa Ťina. Přesto, že ležel v nemocnici, se vykonaly v různých místech Číny oslavné akce. 15. listopadu byla zahájena Umělecká výstava na oslavu stých narozenin Pa Ťina v Muzeu novodobé čínské literatury v Pekingu. Na ní bylo vystaveno více než 50 děl malířů, sochařů a kaligrafů, které vystihují náměty a myšlení Pa-ťinovy tvorby. Tento muzeum byl vybudován právě na návrh Pa Ťina. V muzeu je uchováno 7000 svazků a rukopisů, kterými přispěl Pa Ťin. V dnešním pořadu vám představíme tento čínským spisovatelem.

Pa Ťin pochází z feudální rodiny čínských mandarínů v provincii S´-čuen. Vlastní jeméno je Li Jao-tchang . V roce 1927 odjel do Francie na studium a rok po té napsal první román „Zanik", který zachytil činnost a myšlení tehdejší čínské mládeže. Obsah této knihy se stala hlavním námětem jeho tvorby ve čtyřicátých letech minulého století. Během následných 20 let napsal a přeložil mnoho knih, které měly velký ohlas u tehdejší mládeže. Od padesátých let začínal psát prózy, které zobrazovaly úspěchy a nové společenské jevy v nové Číně. Za kulturní revoluce byl pronásledován a znovu začal psát až po roce 1978.

Odborník pro studium čínské novodobé literatury Čou Ming považuje Pa Ťina za hrdost čínského národa. Říká:„Pa Ťin je velký zjev čínské literatury. Jeho tvorba měla hluboký vliv na růst několika generací v Číně. Je spisovatel slavný, ale je velmi skromný a laskavý, zejména upřímný. Ve stycích s ním jsme se od něho naučili mnoho. Může žít v tak vysokém věku, to je štěstí čínských čtenářů".

Jeho nejvýznamnějším dílem je románová trilogie „rodina", „Jaro" a „Podzim". Trilogie odhalila úpadek, pokrytectví a zločiny feudální rodiny a zobrazovala probouzení mladé generace pod vlivem nové ideologie a její nekompromisný boj proti feudální rodině a feudalismu vůbec. Tato trilogie je ilustrací společenských změn v dvacátých letech minulého století v Číně a zaujímá významné místo i v dějinách světové literatury.

Ve vysokém věku věnoval Pa Ťin se stejně velkou energií tvorbám. Nejvlivnějším dílem je sbírka „Eseje", které byly postupně uveřejňovány od roku 1978. V těchto esejích vyjádřil své názory na literaturu, život i různých jiné otázky. Jeho pero zasáhlo hlubiny společnosti i dějin a nezastřeně odhalilo i svou duši. Tato sbírka zobrazovala jeho úvahy o své minulosti i o osudu svého národa a vlasti. Známý čínský spisovatel Juan Jing uvádí: „Za mládí jsem nejvíc četl jeho dílo „Rodina" a za staří jeho „Eseje". Mladí lidé možná jeho eseje zatím nechápou, ale s jejich růstem a se stále hlubším poznáváním našeho světa, naší společnosti i našeho národa si budou stále víc uvědomovat význam Pa Ťinovy esejů pro ně".

Pa Ťin kdysi řekl: „Jsem nic víc než spisovatel, spisovatel, který nepoloží své pero až do smrti". Napsal po celém životě knihy o 15 miliónů čínských znaků. Mnoho jeho děl bylo přeloženo do cizích jazyků, jako angličtiny, ruštiny, japonštiny, francouzštiny, němčiny, švédštiny, korejštiny, esperanto i češtiny.

Milí posluchači: Seznámili jsme vás v dnešním pořadu o čínském spisovateli, který se dožil stých narozenin.