Za prvé: Vysokoškolské vzdělání se stává populárním. Počet vysokoškoláků se zvýšil z 3 milionů 400 set v roce 1998 na 7 milionů 180 tisíc lidí. V loňském roce vstoupilo do vysokých škol 14.8% absolventů středních škol. Čínské vysokoškolské vzdělání se převádí z vzdělání pro tz. vynikající studenty na vzdělání pro obyčejnou populaci, což odpovídá světovému trendu.

Za druhé: Financování vysokých škol se stává různorudým.V minulosti vysoké školy financovala jedině vláda. V současnosti existují kromě státních škol také university a instituty, které řídí a financují společenské organizace, poddniková združení i soukromníci.

Za třetí: Školení na vysokých školách se víc přizpůsobuje potřebám trhu. Absolventi vysokých škol a jejich vědeckovýzkumné výsledky musí jít vstříc potřebám společnosti a tržního hospodářství. Jinak je společnost odmítne.Proto vysoké školy berou pečlivou úvahu při zakládání oborů a přijímání studentů.

Za čtvrté: Sílí se mezinárodní spolupráce. S urychlováním globalizace hospodářství a zvláště po vstupu Číny do Světové obchodní organizace se čínské vysoké školy ještě šířeji podílí na konkurenci vysokoškolské služby v celosvětovém měřítku. Stále se zaktivizuje spolupráce mezi čínskými a zahraničními vysokými školami a jejich výměna vědeckých výsledků.

Za páté: Na vysokých školách se zavádí výpočetní technika, která důkladně mění způsob školení a velkou mírou zvyšuje efektivnost využívání vysokoškolských zdrojů. Mnoho vysokých škol zavádí multimediové vyučování, digitální školní areál a internetní škola. Čínské vysokoškolské vzdělání se všestranně využívají výpočetní techniky.