|
3. března bylo v Pekingu zahájeno každoroční plenární zasedání Čínského lidového politického poradního shromáždění. Zasedání se účastní přes 2 tisíce členů shromáždění z různých koutů země a společenských kruhů. Uskutečňují „politické konzultace" a uplatňují „demokratický dozor" předložením svých námětů a připomínek. Mezi nimi pan Li Ťing-ťie, ředitel Ústavu Ruska, střední a východní Evropy i střední Asie při Čínské akademii společenských věd, předložil návrh, aby se ještě více rozvíjela úloha dobrovolníků v nevládních stycích se zahraničím. O svém důvodu pan Li naší korespondentce Lucii říká:
„V září loňského roku jsem prováděl průzkum v Rusku, České republice, Tádžikistánu a Azerbajdžánu. Při kontaktech s jejich obyvateli a vědci jsem zjistil, že lidé v těchto zemích chtějí Čínu poznat."
Li Ťing-ťie mnohokrát navštívil Rusko, středoevropské, východoevropské a středoasijské země. Z těchto návštěv získal dojem, že jen málo cizinců zná dobře Čínu, zejména neznají velký pokrok v posledních letech. Li pak dospěl k následujícímu závěru:
„Za prvé, málo znají Čínu; za druhé, chtějí poznat Čínu; za třetí, nemohou více poznat Čínu."
Li Ťing-ťie se domnívá, že s postupem čínských reforem a otevírání se světu se stále zvyšuje výměna a spolupráce naší země se zahraničím. Číňané chtějí porozumění s cizími přáteli a chtějí poznat svět. Cizinci si zase přejí poznat Číňany a Čínu. Nejprve se musíme vzájemně poznat a potom si budeme vzájemně rozumět.
Podle něj čínská vláda věnuje pozornost přátelské výměně s ostatními zeměmi. Uvedl jako příklad vyučování čínštiny v zahraničí. Vloni darovalo ministerstvo školství knihy, audio a video v čínštině více než 20 zemím, jako je Česká republika, Slovensko, Rusko, Bulharsko, Austrálie, Japonsko, Korejská republika, Mexiko a Turecko. Dále informoval, že kvůli skutečným potížím některých středoasijských zemí, ministerstvo uvolnilo každý rok 1 milion čínských jüanů na pomoc při vyučování čínštiny v těchto zemích. K tomu dodává:
„Středoasijské země vysoce ohodnotily poslední rozvoj Číny. Čínské zkušenosti z rozvoje považují za poučné, proto se chtějí od Číny učit. Problémem je především jazyková bariéra. Naše ministerstvo školství si všimlo toho, jak je taková pomoc důležitá. Tato pomoc je ale stále nedostatečná."
Takže pana Li napadlo, že něco takového mohou dělat dobrovolníci a nemusí dělat všechno vláda.
Korespondentka se z ministerstva školství dozvěděla, že od minulého roku odjíždí postupně dobrovolníci do zahraničí k takovému vyučování a jsou vítáni místními obyvateli. Li Ťing-ťie má za to, že dobrovolníci by měli hrát aktivní úlohu také v jiných oblastech styků se zahraničím, a to nejenom mladí lidé, ale také důchodci. Proto navrhl, aby stát podporoval a zorganizoval tyto volné společenské síly k podpoře mezinárodní spolupráce a formoval rychle reakční a účinný mechanismus.
„To také pomůže zvýšení morálky. Tímto způsobem podporujeme ve společnosti ochotu pomoci jiným."
|
v 
