Samohlásky tvoří ve výslovnosti většiny čínských znaků hláskovou část kromě přední souhlásky.

V čínské abecedě je samohlásek také 23 a dělí se na tři podskupiny, tedy jednoduché samohlásky, dvojhlásky a nosní hlásky.

Dnes se především naučíme první podskupinu – jednoduché samohlásky.

Jednoduchých samohlásek je 6, jejich výslovnost a tvar jsou následující:

1. ?, výslovnost je stejná jako u české samohlásky „á" a píše se stejně jako česká samohláska „á" v rukopisu;

2. o, výslovanost se podobá české samohlásce „ó", a píše se stejně jako v češtině;

3. e, vyslovováním se podobá temnému „é" – znamému v němčině, píše se stejně jako česká samohláska „é";

4. i, výslovnost se podobá české samohlásce měkké „i", a její tvar je stejný jako tato samohláska;

5. u, její výslovnost a tvar jsou stejné jako česká samohláska „ú";

6. ü, výslovnost se podobá přehlasované „ú", její tvar je stejný jako české samohlásky „ú" s přehláskou nahoře.

Tak si je zopakujeme: ?, o, e, i, u, ü.

Výborně!

Dále se naučíme druhé podskupině, tedy dvojhláskám.

Je jich 8. Jejich výslovnost a tvar jsou takto:

1. ?i, její výslovnost se podobá souzvuku českého „á" a „jé", tedy „aj";

2. ei, výslovnost se podobá souzvuku české samohlásky „é" a souhlásky „jé";

3. ?o, výslovnost se podobá souzvuku české samohlásky „á" a samohlásky „ó";

4. ou, výslovnost se podobá české dvojhlásce „ou";

5. ie, výslovnost se podobá souzvuku české souhlásky „jé" a samohlásky „é";

6. üe, výslovnost se podobá souzvuku „jé", temného „ú", tedy přehlasovaného „ú" a písmena „é";

7. iu, výslovnost se podobá souzvuku české souhlásky „jé" a samohlásky „ú", tedy „ju";

8. ui, výslovnost se podobá souzvuku české samohlásky „ú" a samohlásky měkké „i".

Tak teď si je zopakujeme: ?i, ei, ?o, ou, ie, üe, iu, ui.

Dnešní otázka je: Jak se vlastně píše čínská samohláska ??