Lanzhou leží na Žluté řece. Objevení oleje v poušti přivedlo do tohoto místa petrochemický průmysl a učinilo z Lanzhou jednoz nejdůležitějších průmyslových center s dvěma překrásnými parky umístěnými po obou stranách břehu řeky na úpatí hor. Mezi těmito dvěma parky tak protéká řeka. Za pozornost rozhodně stojí návštěva místního provincionálního muzea.

Na jihu města za železniční tratí leží Wuquan shan, tedy hora Pěti pramenů. Některé z pramenů, podle kterých se hora jmenuje, tvoří nádherné vodopády. Strmé skalnaté svahy a zde vystavěné budovy jsou poměrně působivé a obsahují v sobě všechny prvky, které musí mít správná čínská zahrada – tedy vodu, skály, pavilóny a různé druhy rostlin, vše ovšem umístěné v neobvykle dramatické pozici.

Celá hora, která představuje bohatou zásobu vody, údajně stojí na místě, kde se ubytoval slavný generál z dynastie Han jménem Huo Qubing se svou jízdou v roce 120 př.n.l. na své cestě na západ. Jeho hrobku je možné navštívit v městě Xi'anu. Podle místních legend se mu připisuje objevení pramenů, když mrštil mečem proti skále a vytryskla voda, kterou napojil celou svou skupinu a koně.

Nejdůležitejší stavbou je bezesporu Chongqing si, chrám založený v roce 1372. Ostatní chrámy, jako jsou Qianfo si, Mani si, Dizang si nebo Sanjiao dong jsou založeny mnohem později a většinou přebudovány a opraveny po roce 1868.

V chrámu Chongqing je zachován železný zvon. Tento zvon byl vyaven v roce 1202. Je tři metry vysoký a má průměr 2 metry. Jeho váha dosahuje 10 000 jinů, což je zhruba 5 000 kilogramů. Je na něm umístěn jeden z nejdelších nápisů.

Hora Pěti pramenů byla otevřena v roce 1955. Představuje jeden z nejzajímavějších moderních čínských parků a to díky použití betonu. Ten je použit nejen v tradičním, ale i modernistickém stylu zahradní architektury. Dekorativní brány, které představují velmi důležitý prvek tradičních zahrad, jsou vyrobeny z cihel a betonu. Některé jsou čisté měsíční, jiné představují například květ švestky nebo měsíční bránu s betonovými lotosy ve váze nad kruhovým otvorem, takže výsledný dojem skutečně působí jako váza, ze které vyrůstají lotosové květy.

Na severním břehu Žluté řeky leží naproti Železnému mostu hora Bílé pagody, čínsky Baita shan. Most, který k ní vede, je údajně nejstarší přemostění Žluté řeky, neboť byl zbudován již mezi léty 1368 a 1398 za panování dynastie Ming.

Na významném místě Hedvábné cesty musela být Žlutá řeka přemostěna. Podle Lanzhou fuzhi, které pochází z 19. století, bylo takto učiněno za panování dynastie Ming, kdy byl postaven most pomocí 24 lodíspojených k sobě a které dohormady spojovaly oba břehy.Tato metoda se používala od každého jara po zimu, kdy nebylo mostu potřeba, zamrzla-li voda v řece natolik, že bylo možné po ledu přejít bez nebezpečí na druhou stranu. V roce 1907 byl tento most nahrazen běžným železným mostem s betonovými základy za použití zahraničních technik. Opraven a přebudován byl v roce 1954.

Jméno hory poukazuje na Bílou pagodu, Baita, která se ční do výšky na vrcholku. Edná se o amaistickou pagodu, která byla zbudována jako součást buddhistického chrámu v dobách panování mongolské dynastie Yuan. Pagoda byla zrestaurovaná mezi lety 1450 a 1456 a znovu v roce 1980. Je okolo 17 metrů vysoká a ční se mezi ostatními chrámovými halami postavenými na horských terasách. Celá oblast je dnes rovněž přebudována do podoby parku.