26. července 2003 zveřejnil český list „Dnes" reportáž s podtitulem: Česká architektura se usídlí v čínské Šanghaji. Lidé si nyní pamatují jméno čínského podnikatele Tchu Chaj-minga a jeho projekt Česká čtvrť. Kdo je vlastně tento člověk a jakpak jej napadla výstavba české čtvrti v Šanghaji? S těmito otázkami přijela naše korespondentka Světla do Šanghaje.

V kanceláři Šanghajské realitní firmy Hodoor, která se nachází na sedmém patře známého hotelu Sin-ťin-ťiang, se korespondentka setkala s předsedou rady ředitelů této firmy Tchu Chaj-mingem. Je mu 40 let. Absolvoval fakultu žurnalistiky známé šanghajské Univerzity Fu-tan. Několik let pracoval v redakci deníku Ťie-fang Ž´-pao a potom odjel do Hongkongu za lukrativnější prací. Před 10 lety se vrátil do Šanghaje a zřídil realitní firmu. V jeho firmě pracuje přes 200 zaměstnanců.Obrat z ročního prodeje bytů činí zhruba 5 milionů amerických dolarů.

Kromě hospodaření působí také jako člen Městského lidového politického poradního shromáždění. V červnu r. 2002 jako člen delegace tohoto shromáždění, kterou vedl jeho místopředseda Džu Ta-žen, poprvé navštívil Českou republiku.

Ve zmínce o tom pan Tchu říká:

„Navštívil jsem mnoho zemí. Ale jak jsem vstoupil do Česka, tak mě hned upoutala nádherná starobylá architektura. Jsem realitní magnát, proto mě to také velmi zajímá. Vyfotil jsem zde asi několik desítek filmů."

Čínský velvyslanec akreditovaný v České republice Tchang Kuo-čchiang pozval delegaci na návětěvu velvyslanectví. Byla to náhoda, pan Tchang je také Šanghajan a stejně jako Tchu Chaj-ming absolvoval univerzitu Fu-tan. Pan Tchu říká:

„Pan Tchang řekl, že má zájem o českou architekturu. Vedoucí delegace Džu Ta-žen a pan Tchang navrhli, abych něco udělal pro hospodářsko-obchodní a kulturní výměnu mezi Čínou a Českem, např. spojil svůj nový projekt s český slohem. Tak nás napadla stavba české čtvrti v Šanghaji."

Na základě tohoto nápadu začal pan Tchu konkrétní práci. Jak se dal do práce, tak ho potkalo nemálo potíží. Je štěstí, že příslušné orgány obou zemí mu energicky pomáhaly. Vedení šanghajského shromáždění věnuje tomuto projektu velkou pozornost. Několikrát zasedalo o jeho realizaci. Český konsul v Šanghaji o přípravě projektu informoval českého velvyslance akreditovaného v Číně i české ministerstvo zahraničí.

Kvůli tomuto projektu odcestoval pan Tchu více než 10 krát do Čech, procházel každý pražský obvod, dostal se do známého lázeňského města Karlovy vary, města Jablonce, které je známé kříšťalem, a dalších.

V srpnu r. 2002 do České asociace architektů přijeli úředníci asijského odboru při českém ministerstvu zahraničí spolu s čínským velvyslancem v Čechách a českým generálním konsulem v Šanghaji. Dostali od asociace seznam 30 doporučených nejlepších českých architektů, který pak pan konsul předal firmě Hodoor. Firma z nich vybrala přes 10 kandidátů.

V září a říjnu Tchu Chaj-ming zase přiletěl do Prahy, navštívil kanceláře těchto kandidátů a zjistil jejich koncepci na tento projekt. Konečně určil 5 architektů. Mezi nimi je např. Petr Franta, který proslul jako autor dostavby pražského letiště, a Vlado Milunič, který je autorem Tančícího domu v Praze.

Korespondentka se v Šanghaji setkala s velvyslancem Tchang Kuo-čiangem, který se právě vrátil do vlasti na dovolenou. Domnívá se, že tento projekt má význam po dvou stránkách:

„Za prvé, je ukázkou kulturní výměny mezi oběma zeměmi, protože v této čtvrti Šanghajané i ostatní Číňané ještě více poznají českou historii a kulturu a prohloubí se tím vzájemná kulturní výměna; za druhé, to se týká hlaně hospodářství a obchodu, protože při realizaci tohoto projektu spolupracují obě strany."