Podle údajů čínského ministerstva obchodu, v období od ledna do května tohoto roku, skutečně využité zahraniční investice v naší zemi dosáhly 26. miliard amerických dolarů, což je meziroční nárůst o více než 11%. Do konce května tohoto roku bylo v Číně registrováno přes 480 tisíc podniků se zahraniční majetkovou účastí a skutečně využité zahraniční investice činily 520 miliard amerických dolarů.

Na tiskové konferenci paní Ma Süo-chong uvedla, že v porovnání s globální investiční situací, růst zahraničních investic v Číně je odpovídající.

„Letos vznikl trend růstu nadnárodních přímých investic ve světě a jejich celoroční růst údajně dosáhne 8 až 10%. V prvních pěti měsících tohoto roku je růst zahraničních investic v Číně více než 11% . Tento přírůstek je v podstatě stejný s globální úrovní ve světě. A ve srovnání s růstem investic do fixního kapitálu společnosti, je růst přímých investic zahraničních obchodníků relativně nižší . Proto se domníváme, že tento růst je patřičný."

Podle této vedoucí Čína absorbovala jistý počet zahraničních investic a zlepšovala jejich strukturu. V prvních pěti měsících tohoto roku nejen výrobní podniky využívaly zahraničních investic, ale i odvětví služeb a obchodu. Ve strojírenských odvětvích byly zahraniční investice většinou určeny odvětvím s novou a špičkovou technologií. Východní část Číny zůstává hlavní oblastí, kam plynou zahraniční investice v naší zemi. Avšak růst využitých zahraničních investic v západní části Číny, je vyšší než ve východní části.

Podle čínské oficiální statistiky, podniky se zahraničními investicemi zvýšily svůj podíl v celkovém čínském hospodářském obratu a přitom sehrály aktivní úlohu při řešení otázky zaměstnanosti. Nyní podniky se zahraničními investicemi zaměstnávají 23 milionů Číňanů.

Od letošního roku si čínská ekonomika udržela trvalý růst a v některých odvětvích vznikl jev takzvaných přehřání investic. V zájmu zabránění tohoto jevu, čínská vláda učinila nutná omezení ocelářských podniků a cementáren, které měly tendenci k přeinvestování nebo měly velkou eneregetickou spotřebu a znečišťovaly životní prostředí. Náměstkyně čínského ministra obchodu, Ma Siü-chung, ještě zdůraznila, že čínská opatření makroekonomické kontroly nevytvoří negativní dopad na zahraniční investice. „Pro udržení trvalého rozvoje naše země učinila opatření, která rozhodně nevytvoří negativní vliv na zahraniční investice. Naopak trvalý rozvoj čínské ekonomiky se stane ještě větší hnací sílou pro zahraniční investice a přiláká ještě více zahraničních investorů do Číny."

Tato ministryně také znovu podtrhla, že čínská pevnina nezměnila politiku o podpoře tchajwanského investování v kontinentální Číně.

Podle statistik je dosud na čínské pevnině více než 60 000 tchajwanských podniků a jejich skutečné investice činí asi 38 miliard amerických dolarů.