Letos v polovině června americké Ministerstvo obchodu přijalo úvodní soudní rozhodnutí o antidumpingových opatřeních dřevěného pokojového nábytku, dováženého z Číny.Byla na něj uvalena daň v rozmezí od 4.9 až do 198% . Dosud je to největší ze 100. antiumpingových případů v USA, namířených proti Číně. Týká se to peněžních prostředků ve výši jedné miliardy, 200. milionů amerických dolarů.

V této souvislosti předseda rady Čínské společnosti nábytku,pan Ťia Čching-wen, připustil :

„Domníváme se, že toto rozhodnutí není správné. Čínské nábytkářské podniky jsou podniky, které zavádí tržní mechanismus. 70% čínského nábytku vyváženého do USA bylo vyrobeno podniky se zahraničními investicemi. Proto můžeme říct,že jsme postupovali podle zákonitostí tržní ekonomiky a nesouhlásíme s tím, že americké Ministerstvo obchodu v souladu s praxí třetí země posoudilo náklady čínských výrobků."

Pan Ťia Čching-wen ještě uvedl,že při posuzování nákladů čínských výrobků, USA stále pokládaly Čínu za zemi bez tržní ekonomiky. Proto při jejich zkoumání a vyšetřování protidumpingu čínského zboží vždy podle nákladů výrobků třetí země , například Korejské republiky, Singapuru a dalších zemí počítaly náklady stejných druhů čínských výrobků. Avšak pracovní náklady těchto zemí jsou obvykle vyšší než naše . Díky tomu se lze snadno uchýlit se k neoprávněnému antidumpingu čínského zboží.

Čína je zemí, které se antidumpingová opatření týkají nejvíce na světě. Až do konce loňského roku více než 30 zemí a oblastí uvalilo 500 antidumpingových opatření na čínské výrobky. 400 komodit zboží tak bylo přímo ovlivněno, přičemž obrat čínského vývozu dosáhl 16. miliard amerických dolarů.

Někteří čínští ekonomové a úředníci ještě soudí, že USA, EU a další země neoznačily Čínu za zemi s tržní ekonomikou a mnohokrát se uchýlily k použití antidumpingu čínských výrobků. Tyto akce jsou neoprávněné a rovněž neodpovídají realitě vývoje čínské ekonomiky.

Profesor z Pekingského pedagogického institutu, Li Siao, uvedl, že Čína už má podmínky stát se zemí s tržní ekonomikou. Řekl:

„ Po mnoha letech reforem Čína sice ještě nedosáhla v mnoha oblastech úrovně USA a evropských zemí, ale je schopna dohnat základní normy zemí s tržní ekonomikou."

Čínský ministr obchodu, Bo Si-laj, nedávno při setkání s americkým ministrem obchodu, Donaldem Evansem, řekl : „ Já bych chtěl doporučit americkým ekonomickým kruhům a podnikatelům, aby rozpoznali velký pokrok čínské soustavy tržní ekonomiky, která už projevila životní síly v ekonomickém světě. Jinak bz přeci čínská tržní ekonomika nemohla v uplynulých 25. letech vzrůst o celých 1000 % a vytvořit takový světový zázrak. "

Na slova čínského ministra pozitivně reagoval americký ministr obchodu Evans. Řekl, že USA i Čína se již rozhodly svolat na začátku července schůzi, na níž se bude speciálně diskutovat o čínském postavení tržní ekonomiky. Vyslovil také přání,aby tento dialog udělal podstatný krok kupředu. "