Na začátku 8O. let minulého století, s realizací čínských reforem a otevírání se světu, došlo k rozkvětu kulturní tvorby. Skupina vynikajících básníků se věnovala tvorbě různých druhů a stylů.

31.letý básník Hai Xiao se narodil v provincii Hu-Nan v rodině intelektuálů. Od základní školy měl rád básně. V roce 1987 tehdy 13.letý Hai Xiao zveřejnil svou první báseň v časopise a od té doby se básník stal jeho ideálem. Říká,

od děství jsem se učil psát básně. Když mi bylo 13 let, začal jsem zveřejňovat básně v časopise. V roce 1991 šel na vojnu. Řekl, že tehdy byl mladý, chtěl jiný život než normální člověk a vojenský život ho lákal. V jedné básni Hai Xiao napsal, že jen koně bez postroje jsou ti praví koně. To bylo jeho tehdejší přání.

Život na vojně znamená přísnost a poměrně málo svobody. Jeho čtyřletý život na vojně je pro něj zdrojem vzácných zážitků. Podle pana Hai Xiaoa, je to také zkouška pro mladého básníka, který touží po svobodě. Po vojně pak vstoupil do vojenské univerzity, kde pokračoval v básnických tvorbách. V roce 2001 absolvoval tuto univerzitu, přijel do básnických kruhů v Pekingu, kde sestavil básnický časopis a zřídil básnickou webovou stránku. Konečně dělal to, co chtěl.

Reprezentativním dílem Hai Xiaa je báseň Modlitba. Zveřejnění této dlouhé básně vyvolalo velkou pozornost odborných kruhů a řadu komentářů. Tato báseň byla považována za reprezentační dílo současné čínské básnické tvorby. Tato báseň má 9 článků a autor v ní touží po osobní historii, popisuje hlubokou lásku k příbuzným a přátelům.

Komentáře se domnívají, že v této básni je obsažena hluboká pokora k životu. O tvorbě této básně Hai Xiao řekl, že to považoval za osobní věc, aby v básni vyjádřil své cítění. Říká,

napsal jsem tuto modlitbu v roce 2001, kdy moje matka zemřela při automobilové nehodě a jsem byl velmi smutný. Za takové situace během několika měsíců jsem napsal tuto modlitbu. Hai Xiao řekl, že za takové smutné situace napsal tuto modlitbu. Báseň je vlastně jeho dušičkou. Básník nesmí potlačit své cítění, to znamená, láska je láska, nezávislost je nezávislost, lidé mají plakat při tragédii a smát se při radosti a štěstí. Opravdové věci vždy přichazí z všeobecného cítění.

Hai Xiao je jednou ze současných důležitých básnických postav. V 9O. letech minulého století došlo ke sporu o totožnost básníka mezi čínskou básnickou komunitou. Ale sám Hai Xiao se domnívá, že básně může psat jakýkoliv člověk, to nemá nic společného s totožností básníka. Říká,

Pracoval jsem několik let v masmédiích, potom v jednom sdružení nemovitostí. V každé organizaci jsem byl necelý rok, ale podle mého názoru básník musí být nezávislý, básník nesmí toužit po nějakém stylu. Váš osobní styl by měli hodnotit až básníci budoucí generace.