Na konci 70. let minulého století se v Číně začaly provádět reformy a otevírání se světu. Svůj dynamický náboj dostalo i čínské kouzelnictví. Kouzelnický styl zmíněného páru reprezentoval čínské tradiční kouzelnictví.

Manželé žíjí v Pekingu. Paní Jao Ťin-fen pochází z dělnické rodiny. Od děství měla ráda akrobacií. Když ji bylo 12 let učila se akrobacií u akrobata Jang Siao-dina, který byl v pořadí čtvrtou generací dvorních kouzelníků na císařském dvoře poslední čínské dynstie Čching. Čchin Min-siao se narodil v rodině akrobatů. Jeho otec byl byl vedoucím čínského akrobatického souboru. Pan Čchin Min-siao měl od dětství rád kouzelnická vystoupení svého otce, když se v jeho prázdné ruce najednou objevilo velké množství peněz. S otcem byli dobří přátelé. Protože mladý Čchin Min-siao měl rad kouzelnictví, byl poslán k akrobatu Jang Siao-dinovi na studium akrobacie. A tak se mladý Čchin a mladá Jao společně učili. Kouzelnictví se stalo pasem jejích lásky.

Od roku 1965 se oba sice učili umění kouzelnictví, ale mladý Čchin čínskému, zatímco mladá Jao západnímu.

Qin Min-siao řekl,

„Moje žena se tehdy hlavně učila západní kouzelnictví a ja tradiční, čínské. Můj učitel uměl obojí. To co umíme, je neoddělitelné od našeho učitele.

Jang Siao-din byl dobrým akrobatem a ke svým žákům byl náročný. Každý den ráno chodili na trénink paží, noh, boků a odvahy. Učil je klidu a soustředění zejména v riskantních místech akrobatické produkce."

V 70. letech minulého století Čína navázala diplomatické vztahy se zeměmi Asie, Afriky a Latinské Ameriky. Výměna a spolupráce mezi Čínou a ostatními zeměmi byla nepřetržitá. Tento manželský pár navštívil 30 států Asie, Afriky, Latinské Ameriky a Evropy. Jejích představení měla všude obrovský úspěch. Obdrželi i cenu indonéské vlády, což bylo pro oba velkým povzbuzením. Jejich představení v Disneylandu v USA v roce 1984 zanechalo u diváků hluboký dojem. Bylo to velmi pěkné, ale riskantní představení. Domnívají se, že kromě riskantního kouzelnictví, se diváci také rádi účastní kouzelnických her a po kouzelníkovi chtějí, aby vyhověl jejich zvědavostí a odhalil jim tajemství svých kouzel. Na kulturním večírku o Jarních svátcích v roce 2002 oba předvedli vystoupení s kartami a přitom divákům ukázali i tajemství. Zpravodaj našeho rozhlasu se zeptal, jestli nemají obavu, že po odhalení tajemství divákům, jejich kouzelnícka produkce už pro ně nebude natolik přitažlivá. K tomu řekl,

„Jádrem kouzelnictví je tajemství. Bez tajemství nemá smysl. Se zvyšováním kulturní úrovně diváků se kouzelnictví stále mění. Proto se nebojíme, že ztratí na přitažlivosti.

Kouzelník Čchin se letos v květnu zranil při trénování. Kouzelníci a jeho fanouškové z USA, Kanady, Japonska a dalších zemí mu zaslali mnoho telegramů a dopisů. Jěště nění úplně v pořádku, ale tak jako v minulosti, stále trénuje. V současnosti se již uzdravuje a pro publikum doma i v zahraničí připravuje další nové programy.