V roce 1998 se Čína stala členem kategorie A organizace Světové námořní mezinárodní dopravy. Dnes má Čína k dispozici celkem 2040 oceánských linek , s celkovou kapacitou 27,37 milionů tun, což představuje přes 7 800 oceánských plavidel.

V domácí říční dopravě využívá Čína 194 000 lodí s celkovou kapacitou 30,35 milionů tun. Tím je tato země ve světovém měřítku velmocí. Například přístav Šanghaj je podle kapacity druhým největším kontejenerovým přístavem světa. Své postavení udržuje Čína i v oblasti přepravní rychlosti, logistice, profesionalitě, apod.

V ostrém konkurečním boji, který v této zemi vládne, je třeba neustále zvyšovat výkon i přepravní kapacitu lodí.Čína vlastní nejvíce kontejnerových nákladních lodí na světě a její souhrnná kapacita dosahuje 8 700 jednotek TEU. Stejně je na tom v celosvětovém měšítku i s tankery, jejichž kapacita jsou 3 miliony tun.

Na celosvětovém trhu dnes velmi úspěšně operují ryze čínské společnosti, i ty , které pracují se smíšeným nadnárodním kapitálem. Jako příklad mohou sloužit třeba společnosti COSCO, China Shipping Group, OOCL nebo Sinotrans. Mají nejen už dlouhou obchodní tradici, ale stále se modernizují a pronikají na další světové trhy.

S budoucím rozvojem čínských námořních zon se počítá s tím, že podíl těchto oblastí na tvorbě hrubého domácího produktu dosáhne 4 % v roce 2005 a dokonce 5 % v roce 2010.

Víceředitel Státního námořního ústavu Číny, Sun Zhihni, říká, že těmito důležitými oblastmi jsou :

- ekonomocká zóna Bohai

- ekonomická zóna v deltě řeky Yangtzee

- ekonomická zóna v deltě Perlové řeky

Tyto oblasti jsou centry, které se skoro 83 % podílí na veškerém obchodu země.Podle statistiky Státního námořního ústavu se delta řeky Yangtzee podílí na tomto čísle skoro 34 %, následuje zóna Bohai se 27,6 % podílem a nakonec je to ústí Perlové řeky s 21 % podílem.