Jen málokterá čínská pamatka symbolizuje tak výrazně spojení minulosti a současnosti, jako takzvaná Středověká observatoř v Pekingu.
Stará, kamenno – cihlová věž observatoře stojí přímo u druhého městkého okruhu a kolem se tyčí moderní hotely a výškové budovy. Prastará budova mezi sklem, ocelí a laminátem.
Počátky observatoře sahají do období vlády Kublajkchána. Ten, stejně jako jeho nástupci z dynastií Ming a Qing, plánoval vojenská tažení s pomocí hvězd, rep. astrologů. Takže mít fungující observatoř a v ní schopné astrology, bylo doslova v jeho životním zájmu.
Věž observatoře byla postavena mezi roky 1437 a 1446, což z ní dělá jednu z nejstarších staveb svého druhu ve světě.
Mnoho z vystavenách exponátů a přístrojů přinesli do Číny jezuité. Ti měli vůbec na rozvoj čínské astrologie i astronomie velký vliv. To ale nic nemění na faktu, že vynálezci jednoho z nejdůležitějších přístrojů lidstva – kompasu, navždy zůstanou Číňané.
V muzeu najdete řadu cenných exponátů. Například staré astrologické hodiny z observatoří v Šanghaji nebo města D-Tin –Šan. Také replika mohutných čtvercových hodin, které na přelomu 13. a 14. století vyrobili astronomopé v Guo Shoujingu, je velmi zajímavá.
Za pozornost stojí i ukázky jednotlivých typů kalendářů. Trvalo tisíce let, než Čína sjednotila svůj kalendář s okolním světem. Například ten, jménem Da Yan, který r. 729 po Kristu sestavil mnich Xeng. Pracoval přitom hlavně s měsíčním stínem a jeho měnící se délkou v průběhu roku.
Mu Yanův kalendář z r. 619 po Kristu byl zase prvním na území starověké Číny, který bral v potaz 12 měsíců v roce. Uvidíte tu třeba i kalendáře některých nárosdnostních menšin, například Tibeťanů.
Observatoř má i záhadné a tajemné exponáty.J e jím třeba kamenná deska z provincie Hénan, stará několik staletí. Tehdejší obyvatelé do ní vytesali a neuvěřitelnou přesností postavení hvězd na obloze a jednotlivá znamení.
Podobné je to i s fotografií nejstaršího nalezeného válečného císřaského praporu na území Číny. Pochází z roku 165 po Kristu a má tří části. Peklo, zemi a nebe. Staří Číňané věřili, že na Slunci žije třínohý kohout a na Měsíci žába a obě posvátná zvířata tu opravdu najdete vyobrazena.
V době Povstaní boxerů se většina exponátů dostala nedobrovolně spolu s Francouzi a Belgičany do Evropy, ale po 1. světové válce se definitivně vrátila zpět na místo, kam patří. Tedy do Starověké observatoře v Pekingu.
Tato památka, mimochodem jen několik set metrů od českého velvyslanectví, je dnes tiché a příjemně zapomenuté místo přímo v centru města.
|