Ve státě Čao žil taoista, který se rád a často vytahoval. Jednou se ho Aj-c¨ zeptal : „ Kolik je ti vlastně let ? „

Taoista se zasmál a začal : „ Už si to ani pořádně nepamatuji. Jako malý kluk jsem se potkal s legendárním císařem Fu Siho, když kreslil osm diagramů. Měl hadí tělo a lidskou hlavu a hodně mně to vystrašilo. A za časů naší pramáti Nu Wy, kdy se země naklonila na severozápad a nebesa na jihovýchod, jsem náhodou byl přímo uprostřed, tak se mi nic nestalo.

Když legendární císař Šen Nung začal pěstovat pě zemědělských plodin, to už jsem byl nesmrtelný. Svrchovaného panovníka Jaoa, co nastoupil na trůn tak strašně dávno, že si to ani nepamatuji, jsem také poznal. A když pozdějšího císaře Šuna otec bil, utíral jsem mu slzičky.

Když se císař Sia Ju vydal zkrotit rozvodněnná vodstva, šel kolem mých vrat. Chtěl jsem ho pozvat na čísku vína, ale pospíchal, aby splnil svůj úkol. A když moudrý rádce Ťiang Tchaj – kung chytal u řeky Wej ryby, několik mi jich poslal a já s nimi nakrmil svého žlutého jeřába.

Si Wang, božská matka západu mě pozvala na hostinu a nalévala tam víno pro nesmrtelné. Tak jsem se opil, že mě ještě dnes bolí hlava, tak se nediv, že nevím, kolik je mi vlastně let."

Za několik dnů spadl panovník státu Čao z koně. K vyléčení potřeboval krev někoho velmi, velmi starého. Aj-c' mu proto řekl, že ví o jednom velmi starém taoistovi. Panovník pro něj nechal poslat, aby mu usekli hlavu a on tak získal jeho krev a uzdravil se.

„ Před časem mý rodiče slavili narozeniny, opil jsem se a plácal nesmysly," řekl taoista. "Nejsem tak starý, jak jsem říkal, „ dodal.

Panovník se na taoistu velmi rozzlobil a dal ho vyhnat ze země.....

- - - - - - - - - -

Aj-c ¨ si ráno vyšel na procházku a uviděl souseda, jak vede své dva psy na provaze do města.

„ Kam ty psy vlečeš ? „ zeptal se ho.

„ Prodám je pohodnému," odpověděl soused.

„ Jsou to přeci tví psi, co hlídají tvůj dům," podivil se Aj-c¨.

„ Tyhle dvě potvory neumí nic jiného, než se dobře nažrat. Do domu se může vloupat zloděj a myslíš, že zaštěkají Ani je nenapadne. Zato když dnes přijeli hosté, štěkaly jako divé a dokonce je pokousaly. Raději se jich tedy zbavím."

Aj-c¨pokýval hlavou a řekl : „Správně činíš."