Nedávno jsem v Pekingu navštívil obchodníka a podnikatele pana Zdeňka Horáka. Sešli jsme se v jeho kanceláři v centru města, v jedenáctém patře vysoké, reprezentativní budovy, která mimochodem leží jen pár desítek metrů od české ambasády v ulici Ritan Lu.

A právě on je hostem dnešního pořadu Jak se jim žije. Tématem rozhovoru je jednak jeho stručná bilance mnohaletého pobytu v Číně , ale i toho, že mnoho neuvážených kroků, které udělala česká ekonomika počátkem 90. let, budeme napravovat ještě hodně dlouho.

Zdeněk Horák – Tak já jsem na začátku 90. let v Pekingu pracoval jako zástupce českého výrobce autobusů, společnosti Karosa Vysoké Mýto. Podmínky tu tenkrát byli hrozné, soukromí žádné, peněz na provoz kanceláře a ostatních věcí velmi málo, ale byla to zajímavá doba a bylo příjemné to zkusit.

Podařilo se mi třeba domluvit kontrakt na 80 autobusů Karosa pro pekingskou taxislužbu. To je číslo, které docení až někdo, kdo ví, kolik práce je za tím skryto, jak je obtížné zrealizovat takový kontrakt, zvláště tady v Číně.

Karosy byly vynikající výrobky, vybavené klimatizací, apod. Nakonec se obchod nerealizoval, protože kontrakt převzal Motokov a to byl konec. Pokud totiž navýšíte zákazníkoví cenu za jeden autobus o 40 000 dolarů, no tak je jasné, že ten obchod nedopadne dobře. A to se také stalo. Přiznám se, že mi to tehdy bylo docela líto, to asi každý, kdo dělá obchod s Čínou ví, jak je tu obtížné dělal biznis, protože konkurence je obrovská.

Dokonce jsem potom měl ještě několik telefonů od čínských techniků, kteří pár vozů odebrali a pak na ně nemohli sehnat náhradní díly. Divili se, proč jim nikdo z Motokovu neodpovídá. Motokov už byl tehdy v likvidaci....

Těch lukrativních zakázek, o které Česká republika v Číně vlastní vinou přišla je, jak známo, hodně. Vy jste ale nakonec ze státního sektoru odešel a začal tady pracovat pro ryze soukromý subjekt.

Zdeněk Horák – Tak já jsem potom, v polovině 90. let začal pracovat pro jednoho německého obchodníka tady v Číně. Obchodoval s náhradními díly pro automobily Volkswagen a Audi a to byl velmi dobrý obchod a zajímavá práce. No a později jsem přešel ke společnosti, která mě zaměstnává dnes a má tady v Číně své zastoupení.

Povídání s panem Zdeňkem Horákem ještě zdaleka nekončí, ale protože se rychle krátí čas našeho dnešního pořadu, k povídání s ním se v pokračování vrátíme znovu v dalším vydání pořadu Jak se jim žije.