V předchozí relaci jsme se začali učít druhý text lekce 4 o omluvě. Na konci relace jsem vysvětlila první větu z třetího dialogu. Je to tázací věta, která česky zní: Prosím vás, mohl bych vejít dovnitř? Přepisuje se čínskou abecedou jako Q?ng w?n, w? néng j?nq? m??

Tak vám dnes vysvětlím odvěpoď na ni, která česky zní: Lituji, ale nesmíte.

A čínsky - ??????????

Tato věta se dělí na dvě části. První z nich, která se přepisuje jako „Hěn

b?oqi?n", jsme se naučili už v prvním textu lekce 4.

Druhá část se skládá z pěti slabik, které jsou vám všechny známé. První „nín" a druhá „b?" se objevily v našem minikursu mockrát a poslední tři, tj. „néng j?nq?" jsme probrali právě u tázací věty.

Teď si tuto větu společně zopakujeme: Hěn b?oqi?n, nín b? néng j?nq?.

Výborně. Čtvrtý dialog je složený z omluvné věty a odpovědi na ni. Omluva česky zní: Je mi líto, že jsem vám způsobil tolik komplikací.

A čínsky - ?????????????????

Tato věta je delší a skládá se z 15 slabik. Je štěstí, že z nich aspoň 5 je vám známých, tj. třetí „b?", čtvrtá „h?o", osmá „nín", desátá „le" a třináctá „du?". Tak nám zbývá ještě 10 slabik, a sice

první – shí, souhláska sh a samohláska i s označením druhého tónu;

druhá – z?i, souhláska z a dvojhláska ?i, nad ? je označení čtvrtého tónu;

pátá – y?, souhláska y a samohláska i s označením čtvrtého tónu nad samohláskou.

šestá – si, souhláska s a samohláska i, je slabá slabika;

sedmá – gěi, souhláska g a dvojhláska ei, nad e je označení třetího tónu;

devátá – ti?n, souhláska t, samohláska i a dvojhláska ?n, nad ? je označení prvního tónu;

jedenáctá – zh?, souhláska zh a samohláska e s označením čtvrtého tónu;

dvanáctá – me, souhláska m a samohláska e bez označení tónu;

čtrnáctá – má, souhláska m a samohláska ? s označením druhého tónu;

patnáctá - f?n, souhláska f a dvojhláska ?n, je slabá, proto je také bez označení tónu.

Nyní celou tuto větu přečtu nejprvé já: Shíz?i b? h?o y?si, gěi nín ti?n le zh?me du? máf?n.

Dále si ji zopakujte po mně: Shíz?i b? h?o y?si, gěi nín ti?n le zh?me

du? máf?n.

Výborně. Odpověď na ni česky zní: To je maličkost, buďte klidný.

A čínsky - ?????????????

Tato věta se skládá z 10 slabik. Z nich 4 znáte, tj. první „y?", pátá „b?", osmá „z?i" a poslední „sh?ng". Ale pozor! Zdejší „sh?ng" sice odpovídá stejnému čínskému znaku jako v lekci 1, ale vyslovuje se čtvrtým tónem, nikoli slabým.

Zbývajících 6 slabik je následujících:

Druhá – di?nr, souhláska d, samohláska i, dvojhláska ?n a souhláska r, která znamená zvláštní hlásku er, nad ? je označení třetího tónu;

třetí – xi?o, souhláska x, samohláska i a dvojláska ?o, nad ? je označení třetího tónu;

čtvrtá – sh?, souhláska sh a samohláska i s označením čtvrtého tónu;

šestá – b?, souhláska b a samohláska i s označením čtvrtého tónu;

sedmá – f?ng, souhláska f a trojhláska ?ng, nad ? je označení čtvrtého tónu;

devátá – x?n, souhláska x a dvojhláska in, nad i je označení prvního tónu.

Nyní tuto větu přečtu já: Y?di?nr xi?osh?, b?b? f?ngz?i x?nsh?ng.

Dále si ji zopakujte po mně: Y?di?nr xi?osh?, b?b? f?ngz?i x?nsh?ng.