„Nejste zdráv, vaše tělo churaví. Když se ale budete léčit, uzdravíte se."

Vládce odpověděl :

„Cítím se zcela zdráv, nejsem nemocný."

Lékař se na něho podíval a zcela vážne mu řekl :

„Pokud se nebudete léčit, budete mít velké problémy."

Když odešel, panovník podotkl s úsměškem

„Tihleti doktoři ! Nemocného vylěčit neumí a na zdravého si troufnou, protože se na něm snadno proslaví."

Asi za deset dní přišel lékař znovu :

„Pane, nemoc už pronikla pod kůži. Nebudete –li se léčit, váš stav se nadále bude horšit."

Panovník se zachmuřil, ale neodpověděl.

Za dalších deset dní přišel lékař zase :

„Pane, nemoc už máte ve střevech a v žaludku. Měl byste se léčit, začíná to být vážné," řekl.

Panovník mu opět nevěnoval pozornost.

„Vaše nemoc zasáhla krev. Jestli se nebudete léčit, nebude vám brzy pomoci, „ řekl při další návštěvě lékař.

Když přišel příště řekl s velmi vážnou tváří :

„Nemoc už zasáhla celý organismus, ale pořád se ještě můžete vyléčit, pane."

Za několik dní, když se lékař objevil před panovníkem, už ho ani neprohlížel. Když uviděl panovníka, utekl rovnou z paláce. Panovníkovi se jeho chování nezdálo a poslal za ním služebníka, aby se zeptal, co se stalo.

Lékař odpověděl :

„Pokud nemoc zasáhne kůži a krev, můžu jí ještě vyléčit, ale když se dostane do kostí, už se nedá nic dělat. A právě to se stalo. Není v mých silách panovníka vyléčit."

Po pěti dnech se panovníkovi velmi přitížilo. Dal zavolat pro lékaře, ale ten tušil, co přijde, a proto už dávno před tím uprchl do státu Čchin.

Ne nadarmo se říká, že dobrý lékař léčí nemoc, když je v začátcích a bojuje s ní, pokud je na povrchu.

Štěstí a neštěstí má také takový „povrch." Proto platí zásada :

Moudrý se zabývá záležitostmi, pokud je ještě čas.