Ve starých časech tohoto dne obětovali lidé Měsíci a společně slavili dobrou úrodu. Měsíční úplněk, který je v této noci obzvláště jasný, pro ně zůstává symbolem rodinného kruhu.

Svátek středu podzimu se prý vztahuje na staročínský zvyk uctívání Měsíce. K tomuto zvyku se váže pověst zvaná Vzlet krasavice Čchang-e na Měsíc.

Tato pověst je v Číně obecně známá. Měsíc tudíž symbolizuje krásu, něžnost, klidnost a rozmilost. Čchang-e byla manželka starodávného hrdiny, siláka Ji. V tehdejší době vycházelo deset sluncí dohromady. Na Zemi bylo velmi horko a lidé těžko žili. Silák pak sestřelil devět sluncí a nechal jediné slunce na obloze. Poté lidé mohou vést normální život.

Jako odplatu za zásluhu dostal hrdina od boha svatou pilulku, která by mu umožnila být nesmrtelným a vzlétět do nebeské říše. Manželská dvojice Ji a Čchang-e žili v hluboké lásce. Silák se nechtěl sám stát nebešťanem a proto pilulku neužíval. Jinak by manželka zůstávat samotně na Zemi. Silák odevzdal vzácnou bylinu manželce, aby ji uschovala.

Ve dne 15. srpna šel silák na lov. Do jeho domu se vloupal učeň, prohnaný člověk. A snažil se donutit Čchang-e k odevzdání vzácné pilulky. Krasavice ji spolknul, aby se nedostala do rukou zlého člověka. Jakmile užívala pilulku, pocítila své tělo tak lehké jako ptačí a nutně vzlétala na palác Měsíce, kde se usadila až dodneska.

Silák se vrátil domů a cítil se osamocený. Myslel na manželku a vždy ve dne jejího vztletu připravoval obětní stůl ve dvoře. Čelil Měsíci a uctíval Čchang-e ovocí a potravinami. Lidé napodobovali čin siláka a tak se 15. den 8. lunárního měsíce vyvíjel ve slavnost celého národa.

Hlavní nápní slavnosti je pohlížení na úplněk Měsíce. Velice se liší od Lampionového festivalu, který připadá také na noc úplňku, na 15. den 1. lunárního měsíce, kdy se oslava vyznačuje velkou radostí a relaxací. Svátek středu podzimu se slaví spíš nostalgicky a melancholicky. Nejde jen o zadumčivost podzimu samotného, ale také o trudnomyslnost každého Číňana, jehož emoce se již při pohlížení úplňku vzlétá k příbuzným a kamarádům v daleké vzdálenosti.

Při slavnostním posezení celé rodiny se pojídají kulatá jídla a zvlášť pak kulaté "měsíční koláčky," zdobené mytologickými výjevy, průpovídkami a nápisy pro štěstí. To je důležitým zvykem při oslavě Svátku středu podzimu. „Měsíční koláčky" znamenají přílet kulatého Měsíce z nebes na Zemi a tak symbolizují rodinný kruh.

Další důležitou částí svátku je pohlížení na květy vavřínu. Protože vavřín je jediným rostlinným druhem v Měsíční paláci a také symbolem čistoty v lidském světě. V Číně se říká přátelství nebo potomci čestného charakteru vždy s přídavným jménem „vavřínu". Pohlížení na vavřínové květy tak odráží touhu a vzpomínku na kamaráství a rodinný pocit.