Když se kočí večer vrátil domů, řekla mu jeho žena, že se s ním rozvede.

„Proč se se mnou chceš rozvést ? " podivil se muž.

„ Jen –c je kancléřem státu Čchi a je známý v širokém okolí," odpověděla žena. „Když jste dnes jeli kolem, viděla jsem ho, jak skromně sedí v kočáře, ponořen do svých myšlenek, zatímco ty, obyčejný kočí, se na kozlíku nadouváš jako páv. Proto jsem se rozhodla, že se s tebou rozvedu. S takovým člověkem nechci dál žít. „

Kočí si vzal slova své ženy k srdci a od toho dne se choval skromně.

Jen –c si toho všiml a zeptal se, proč se tak změnil. A kočí mu pravdivě vypravoval, jak se všechno seběhlo.

Kancléři se jeho chování zalíbilo a po nějaké době ho dokonce povýšil.

Tygr jednou uviděl v lese lišku a chystal se jí sežrat. Mazaná liška se ale nehodlala jen tak dát a tak řekla tygrovi:

„ Z pověření Nebeského císaře jsem královnou zvířat v tomto lese, a nesmí tě ani napadnout, mi ublížit."

Tygrovi se zdálo divné, že by tak malé stvoření mohlo být královnou zvířat.

„ Dobře tedy, „ řekla liška, „ když mi nevěříš, projdi se se mnou po lese, abys na vlastní oči poznal, jak se mě všechna zvířata bojí."

Tygr souhlasil.

Liška šla napřed,tygr za ní a tak si pěkně vykračovali lesem. Když zvířata viděla tygra, polekala se a dala se na útěk.

„ Vidíš, „ řekla vítězoslavně liška, „ teď ses na vlastní oči přesvědčil, že se mě všichni bojí."

„ Hm, máš pravdu, „musel uznat tygr. „ Je to sice divné a moc tomu nerozumím, ale je pravda, že jakmile se objevíš, všichni hned utečou," dodal tygr a odešel přemýšlet, jak je taková věc vůbec možná.