Pokračujeme ve vysílání druhé a poslední části interview s místopředsedou stálého výboru VSLZ Li Tieyingem, který kdysi studoval 6 let na Univerzitě Karlově v Praze. Li absolvoval falkultu matemetiky a fyziky v červenci 1961. Dosud jasně pamatuje na promoci konanou na Karolinu.

„ na jevišti auly Karolina jsem převzal diplom z rukou děkana naší fakulty. Tehdy mě velice potěšilo, že jsem konečně ovládl znalosti potřebné pro výstavbu své vlasti."

Po návratu do vlasti se Li stal vynikajícím inženýrem. Pustil se do práce s velkým nadšením. Podílel se na konstrukci nových typů strojů a na úpravě starých strojů pro zvýšení jejich výkonů. Za svou práci získal vysoké ocenění. Po letech nastoupil Li na vedoucí místo. Zastával řadu důležitých funkcí, jako je ministr školství, předseda státního výboru pro reformu systému řízení a president Čínské akademie společenských věd. V současné době působí jako místopředseda stálého výboru Všečínského shromáždění lidových zástupců.

Na interview jsme vyřídili Liovi pozdravy od českých přátel, kteří projevili zájem o jeho současnou činnost. Za pozdravy českých přátel Li poděkoval a pak mluvil o sféře své působnosti—Všečínském shromáždění lidových zástupců.

„VSLZ je nejvyšším orgánem státní moci a má legislativní právo. VSLZ hraje důležitou úlohu v uplatňování demokracie v politickém životě státu. Tato organizace samá je vlastně nositelem demokracie. Vykonává dozor nad administrativou vlády, aby její rozhodnutí byla založena na vědeckém základě a její práce byla efektivní. VSLZ současně udržuje široký kontakt s různými společenskými skupinami, aby byla na základě přání lidu zformována státní politika a směrnice. Na svém výročním plénu má VSLZ za úkol posoudit a schválit Zprávu o činnosti vlády, státní plán sociálně hospodářského rozvoje, státní rozpočet atd."

Li dodal, že se Čína snaží rozvíjet právnictví státu a dosáhla obrovských úspěchů při uplatnování demokracie v politickém životě.To je v čínské historii nevídané.

Po léta věnoval Li pozornost rozvoji přátelských styků mezi Čínou a Českem. Nejednou přijal české delegace a také navštívil Českou republiku, která je mu zvlášť blízká.

„Česká republika je druhým domovem nás, bývalých čínských studentů.. Protože jsme tam prožívali své mládí, studovali a máme tam mnoho spolužáků a kamarádů. Ještě důležitějším je to, že pokládáme Čechy za přátele čínského národa."

Li uvedl, že miluje svou vlast a také má rád český národ. Srdečně si přeje, aby přátelství mezi národy obou zemí mohlo pokračovat od generace na generaci. To je srdečné a upřímné přání mnohých Číňanů a Čechů. Li má plnou důvěru v perspektivu dalšího vývoje bilaterálních vztahů mezi oběma zeměmi.

„mezi ČR a ČLR existuje tradiční přátelství. Již v počátečním období ČLR byly zakotveny bilaterální vztahy přátelské spolupráce. Rozvoj těchto vztahů má přes neshody příznivou tendenci. Političtí činitelé obou zemí by měli vycházet ze stěžejních zájmů svých národů a podpořit bilaterální vztahy z dlouhodobého hlediska. ČR je důležitá země střední Evropy a může se v mnoha sférách s Čínou navzájem doplňovat. Bilaterální spolupráce má široké prostory rozvoje a skvělou perspektivu."

Na závěr interview chce Li prostřednictvím našeho rozhlasu vyřídit upřímné pozdravy českým přátelům.

„chtěl bych využít této příležitosti poděkovat své škole-- Karlově univerzitě, její fakultě matematiky a fyziky, a všem učitelům za jejich vyučování. Také bych vyjdářil díky českým spolužákům za jejich podporu a pomoc. Rád bych jménem bývalých čínských studentů pozdravil český národ s přáním, aby čínsko-české přátelství rostlo víc v novém století."