V předchozích dvou relacích jsme se naučili první text lekce 5 o prosbě. Tento text obsahuje 7 vět. Teď si je společně zopakujeme: První - Qiú nín y? ji?n sh?. Druhá - Q?ng nín b?ngb?ng

máng! Třetí – W?n nín y? ge w?ntí. Čtvrtá - Q?ng děng y?xi?! Pátá –

Q?ng r?ngyir?ng! Šestá - Ji? gu?ng! Sedmá - Láoji?!

Výborně. Dále bych udělala poznámku ohledně tohoto textu:

Za prvé, když budete chtít svou prosbu vyjádřit ještě slušněji, můžete přidat na konec některých prosících vět dva čínské znaky ??, kterým odpovídají slabika h?o, souháska h a dvojhláska ?o s označením třetího tónu nad ?, a slabika m?, souhláska m a samohláska ? bez označení tónu. V takovém případě se věty stanou tázacími a budou podobné jako české věty „Mohu vás o něco poprosit?", „Mohl byste mi pomoci?" atd.;

Za druhé, čtvrtá věta v tomto textu, tedy „Q?ng děng y?xi?", která česky zní „Počkejte", se dá přeložit do češtiny také jako „Moment!" nebo „Počkejte na mě chvilku, prosím!";

Za třetí, pátá věta „Q?ng r?ngyir?ng" se používá v případě, kdy vám někdo překáží na cestě. Stejný význam má také šestá věta „Ji? gu?ng", která se hlavně používá v severní Číně;

Za čtvrté, poslední věta „Láoji?" se běžně používá v Pekingu. Dá se použít jak samotně, tak i spolu se cílovou větou, např. když budete potřebovat pomoc od jiného, budete moci říct: „Láoji?, q?ng b?ngb?ng

Máng!"

Tak to je naše dnešní poznámka. Dále se začínáme učít druhý text lekce 5. Tento text je delší a popisuje příběh asi takto: Osamocená babička Li je nemocná. Sousedka Zhang se na ni přišla podívat. Na prosbu babičky připravila pro ni čaj a nudle.

Text obsahuje celkem 10 vět. První věta česky zní: Babička Li je samotná a nemocná. Sousedka Zhang se na ni přišla podívat.

A čínsky - ??????????????????????????

Tato věta se skládá z tří částí. První z nich je složená ze 6 slabik a sice

L?, souhláska l a samohláska i s označením třetího tónu;

n?i, souhláska n a dvojhláska ?i, nad ? je označení třetího tónu;

Třetí slabika n?i se přepisuje skoro stejně jako předchozí, jenže je bez označení tónu;

b?ng, souhláska b a trojhláska ing, nad i je označení čtvrtého tónu;

d?o, souhláska d a dvojhláska ?o, nad ? je označení třetího tónu;

le, souhláska l a samohláska e bez označení tónu.

Rada bych vám vysvětlila, že druhá a třetí slabika n?in?i česky znamená babičku, čtvrtá slabika b?ng znamená nemoc nebo onemocněný a pátá slabika d?o pak znamená, že babička nemůže vstávat a musí ležet v posteli.

Teď si celou tuto část společně zopakujeme: L? n?in?i b?ng d?o le.

Výborně. Druhá část obsahuje 7 slabik, tj.

T?, souhláska t a samohláska ? s označením prvního tónu;

sh?n, souhláska sh a dvojhláska en, nad e je označení prvního tónu;

bi?n, souhláska b, samohláska i a dvojhláska ?n, nad ? je označení prvního tónu;

méi, souhláska m a dvojhláska ei, nad e je označení druhého tónu;

y?u, souhláska y a dvojhláska ou, nad o je označení třetího tónu;

q?n, souhláska q a dvojhláska in, nad i je označení prvního tónu;

rén, souhláska r a dvojhláska en, nad e je označení druhého tónu.

Dále si tuto část věty společně zopakujeme: T?sh?n bi?n méi y?u q?n rén. Ještě jednou: T?sh?n bi?n méi y?u q?n rén.