V mělké studni žila žába. Jednoho dne, když se právě vyhřívala venku na sluníčku, za ní příšla velká mořská želva. „ Neumíš si ani představit, jak je mi tu dobře," začala se jí hned chlubit žába. „ Když se mi zachce, poskakují si pod širým nebem sem a tam. Když se toho nabažím, skočím do studně a v temné štěrbině se do libosti prospím. Jindy si zase spokojeně plavu s vystrčenou hlavou z vody nebo se jen tak brodím měkkým bahnem. Nic mi tu neschází, „ vykládala spokojeně žába. A pokračovala - „Jsem paní téhle studně a nikdo mě tu v ničem neomezuje. Pojď dál a porozhlídni se tady."

Jak želva žábu poslouchala, řekla si, že se do studně podívá. Jen však do ní vkročila, už uvízla pravou nohou ve štěrbině.Pomalu nohu vytáhla, udělala několik kroků nazpátek a řekla žábě :

„ Víš ty vlastně, jak vypadá moře ? Je tak široké a hluboké, že břehu ani dna nedohlédneš. I když dříve bývaly jednou za deset let mohutné záplavy, hladina moře se nikdy nezvedla. A když se jednou za osm let dostavila obrovská sucha, mořské vody nikdy neubylo. Ať se děje, co se děje, moře je stále stejné. Proto jsem, milá přítelkyně, štastná, že v něm mohu žít."

Když to žába uslyšel, údivem oněmněla.

= = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = =

Karas na suchu.

Čuang –cova rodina se dostala do nesnází a byla na pokraji hladu. Čuang – c zašel k poříčnému a požádal ho, ať mu půjčí trochu rýže.

„ Ale ovšem, velmi rád, „ odpověděl poříčný. „ Jen co vyberu daně, půjčím ti 300 liangů stříbra."

Čuang – c, kterého se to dotklo, mu na oplátku vyprávěl tento příběh :

„Včera jsem šel po cestě a viděl jsem karase, jak se zmítá na suchu v brázdě. Když mě karas uviděl, zvolal – pane, pocházím z Východního moře a dnes jsem nešťastnou náhodou tady v té brázdě. Hrozí mi, že bez vody leknu. Prosím vás, nalijte sem trochu vody."

„ Ano, ale musíš počkat, „ odpověděl jsem mu." Vypravím se na jih a požádám panovníky, v jejichž kraji je dostatek vody, aby sem převedli koryto západní řeky, abys měl dost vody."

„ Jak si to představuješ ! „ rozzlobil se karas. „ Když mi teď hned nedáš trochu vody, zemřu. Než sem převedou koryto Západní řeky, najdeš mě spíš usušeného na rybím trhu."