Město Changčou v provincii Če Ťiang v jihovýchodní Číně je považováno za ráj v zemi. Poté, kdy se v Číně prováděla politika reforem a otevírání se světu, čím dál tím více cizinců přiletělo do zmíněného města na práci, na studiu a dokonce zůstavá se svou rodinou. V tomto pořadu Vás seznámíme s manželským párem z Korejské republiky.
Před pěti lety manželský pár Kim Gyeong Seok a Hue Jung Suk s dvěma dcerami přiletěl do města Changčou, pan Kim Gyeong Seok je umělec. Nedávno získal hodnost magistra v čínské škole výtvarného umění, jeho žena Hue Jung Suk pracuje v domacnosti. V poslední době litala pro svého manžele ohledně konání výstavy. Oba manželé umějí mluvit plynule čínsky. Hue Jung Suk říká,
přiletěli jsme z Korejské republiky do Číny již 8 let. Na začátku byli jsme ve městě Tianťinu, kvůli studia výtvarného umění jsem přiletěli do města Changčou, můj manžel má rad výtvarné umění a mám rada kulturu, město Changčou nám velmi vyhovuje.
O městě Changčou tito manželé jako by hodně bavili. Tehdy oba toužili po čínské kultuře a umění, poté, kdy pan Kim Gyeong Seok absolvoval univerzitu v Korejské republice, přiletěl na tianťinské univerzitě na stáž čínštiny. Jeho žena rozhodla se dcerami a manželem přiletěla do Číny.
Říká,
město Changčou je krásné tak jako obráz, je romantické, zejména naše škola je u krásného jezera Xi-chu, taková krajina neexistuje v Korejské republice. Mám rad bydlet v tomto městě, životní rytmus není tak napjatý jako v Korejské republice .
paní Hue Jung Suk vždy mluví s úsměvem, je dobrá žena v domacnosti, kromě práce v domacnosti učila místní zájemce ve studiu korejištiny, organizovala korejskou kulturní vyměnu a otevřela kurs korejštiny. Řekla, že požívám čínské kultuře, když žiji v Číně a přeji si, aby korejskou kulturu také přinesla do Číny, to je také lidová vyměna.
o jarních svátcích v jedné základní škole jsem uspořádala týden čínsko-korejské přátelské kulturní výměny, naučila jsem místní studenty vařit korejské zelí, šít korejské šaty a výtvarné umění. A na závěr jsem konala výstavu. studenti odnesli své vařené korejské zelí, aby jejích rodíče ohutnaly.
Jejích dvě dcery chodily do záklední školy ve městě Changčou, starší je 13. mladší je 12. chodí do školy s čínskými žáky, plynule mluví čínštinu. Doma mluví čínsky a korejsky a také se učí korejskou historii a kulturru. Paní Hue Jung Suk říká,
starší dcera se učí hudební nástroj Erhu a mladší se učí hudební nástroj Zhen. Jsem náročná k svým dvěma dceřům. Věnujeme velkou pozornost čínské kultuře. Dvě dcery se učily klasické hudební nástroje už 3 roky. Na vikentu někdy vedla dcery k návštěvě muzea a galerie.
večerní procházka pro celou rodinu u jezera Xi Hu je nejradostnější chvíle. Zejména v létě rodinní přislušníci po hromádě chodíli na procházku.
Říká,
naše rodina bydlí u jezera Xi-hu. Po večeří jsme chodili na procházku u jezera Xi-Hu, krajina u jezera v celé roce není stejná. Doprava v tomto městě je velmi snadná. Ale paní Hue Jung Suk má rada jezdit na kole na nákup zboží. Znala v tomto městě mnoho přátel , kteří se stali důležitou současti její života. S ními udržuje kontakty, ve chvili, kdy vařila korejskou zelí, dala jim to na ochutnání, oni také ji dávali dobré jídlo. Ve městě Changčou již žíla několik let, její kuchářská dovednost se stále zvyšovala. Někdy také vařila pro celou rodnu, ale čínské a korejské jídlo jim chutnalo. Někdy také pozvali přátele domu na oběd a večeři, naší přátelé řekli, že jídlo jim velmi chutnalo.
Pan Kin Gyeong Seok řekl, že chce nadále studovat hodnost profesora, aby se zabýval výměnou čínskokorejského umění . jeho žena a dvě dcery také zůstavají po hromádě. Město Changčou je jejích domov, kde jim přineslo hodně radostného života.
|