Česká republika má od konce léta na postu řádného a zplnomocněnného velvyslance v Číně nového muže. Jmenuje se Vítězslav Grepl a v miulých letech působil v diplomatických službách ve Finsku a později v Malajsii.

Minulý týden zahajoval v jedné vyhlášené pekingské galérii výstavu českého filmového plakátu 20. století. Při té příležitosti vzniklo naše povídání, a protože film a vše s ním spojené patří mezi koníčky nového českého velvyslance, následující rozhovor se týkal výhradně kultury.

Velvyslanec – „ Já tady dnes zahajuji výstavu, která už objela velkou část Asie a teď tedy dorazila i do Pekingu. Vznikla z iniciativy Moravské galérie Brno a Národní galérie v Praze a je tu k vidění kolem stovky vynikajících českých filmových plakátů. A není náhodou, že se do hlavního města Číny dostává v měsíci, kdy si připomínáme 55. výročí navázání diplomatických vztahů mezi ČLR a bývalým Československem.

Tato výstava už se setkala s velkým úspěchem v Hong Kongu a na Macau, kde byla dokonce prodloužena na tři měsíce. Je zajímavá hlavně tím, že ukazuje celou historii filmového plakátu od začátku minulého století až do jeho konce. Je to de facto pohled na něco, co už pomalu mizí, protože klasický filmový plakát je už dnes vytlačován jinými postupy, reklamou, apod. Stejně jako klasický filmový pásek musí ustupovat novým technologiím."

Máte tu vy osobně nějaký oblíbený filmový plakát ?

Velvyslanec – „ Ano, mám, ale je jich hned několik. Moc se mi líbí třeba plakáty k filmům Růžový panter, Někdo to rád horké, Sladký život, Ostře sledované vlaky anebo plakát k mému velmi oblíbenému filmu Žlutá ponorka. Ten tu ale bohužel návštěvníci nenajdou, protože je to velmi vzácný exponát, a tak putoval z Macaa rovnou letecky zpátky do Prahy na další důležitou výstavu.

Já myslím, že z té více než stovky filmových plakátů tady v Pekingu, si každý návštěvník nakonec vybere ten svůj. Navíc řada českých diváků by si uržitě vzpomněla na své oblíbené filmy, kdyby tyto plakáty zase po letech viděli. Možná by se jim znovu vybavily filmy jejich mládí, které viděli, jen v jiném čase a na jiném místě.