Mistr Čuang však ve skutečnosti neměl ani v nejmenším úmyslu stát se úředníkem. Když slyšel, že to Chuejovi někdo namluvil, upřímně se v duchu zasmál. Hned se za starým přátelem vypravil a řekl mu :

„ Když jsem přišel do státu Liang, byl jsem svědkem směšné události. Mám ti o ní vyprávět ? „

„Ano, vyprávěj, „ vyzval ho Chuej –c.

„ Na jihu žije pták zvaný fénix. Asi už jsi o něm slyšel, „ dal se Čuang – c do vyprávění. „ Rád se vydává na dlouhé cesty a létá ze severu k jihu. Má při tom své oblíbené zvyklosti. Patří k nim i to, že odpočívá jen na platanech, pije jen z průzračných studánek a pojídá pouze čerstvé plody. Nemá –li takovou možnost, letí za svým cílem, bez ohledu na hlad či žízeň, bez ohledu na to, je –li noc, či den. A tu jedna sova, která si právě pochutnávala na zdechlé myši, pohlédla náhodou vzhůru a uviděla fénixe. První, co jí napadlo bylo, že jí bude chtít myš vzít. Začala proto na něho křičet :

„ Chceš mi uzmout, co mi patří, viď ?"

„ No řekni – není to směšné ?"

- - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - -

Čuang- c a lebka

Cestou do Čchu uviděl Čuang-c holou lidskou lebku, zcela už vybělenou, ale požád ještě celistvou. Strčil do ní bičíkem a zeptal se jí - „ Dospěla jsi až sem proto, že jsi z nenasytné touhy po životě ztratila pojem o řádu věcí ? Nebo ses stala obětí katovy sekyry, protože jsi sloužila zradě ? Či se tak přihodilo v důsledku činů, jimiž jsi uvrhla hanbu na otce a matku, ženu a děti ? Neunesla jsi snad muka hladu a zimy ? Nebo jsi prostě sešla ze života stářím ?"

Poté se mistr přestal vyptávat, dal si lebku pod hlavu a uložil se ke spánku.

V noci se mu lebka zjevila ve snu a řekla - „ Z tvé mluvy jsem poznala, že jsi dobrý řečník. Avšak vše, na co jsi se ptal, se týká pouze živých. Mrtví z toho nevědí ani zbla.Chceš, abych ti vyprávěla o smrti ?„

„ Ano, „ odpověděl Čuang – c.

„ Ve smrti, „ řekla lebka, „ není panovníka nahoře a poddaných dole. Mrtví nevědí nic o tom, co je spojeno s proměnami čtyř ročních období. Jsou v bezpečí a volní jako nebesa a země a ani radosti panovníků se nevyrovnají jejich blaženosti. Takže ani já nechci vyměnit svou blaženost za muka lidské existence."