Novinář našeho rozhlasu nedávno návštívil pana Mao. Je mu sice už sedmdesát let , ale je velmi zdravý.

Pan Mao Ji-zeng se narodil v rolnické rodině v okrese Re-shan v provincii S-Čchuan. Od děství bydlel u řeky Ming a ve dne v noci slyšel písně obyvatel, tahajících lodi u této řeky. Vyrostl v tomto prostředí, proto Mao má rád takové písně. Vynikajícími úspěchy vstoupil na hudební fakultu institutu lidového umění v jihozápadní Číně, na studium teoretického skladatelství. Po absolvování tohoto institutu, pracoval v kanceláři pro výzkum národnostní hudby v čínském hudebním výzkumném ústavu. V roce 1956 se pan Mao zúčastnil průzkumu tibetské historie a tím nazázal hluboké vztahy s tibetskou tradiční hudbou.

Mao dále řekl, že Tibet, to je moře písní a tanců, kde skoro každá osoba umí zpívat a tancovat. Ten, kdo přijede do Tibetu se tu cítí, jako by vstoupil do svaté paláce národnostní hudby a umění. Jednou slyšel píseň s názvem Modré nebe, bílé mraky, jaci ovce a stepy. Popisuje Tibet, je velmi krásná a zpívá jí pastýř.

Poté, kdy se vrátil z Tibetu, pan Mao sestavil a vydal dvě knihy nazvané Klasické písně a tance v Tibetu a Národnostní písně a tance v Tibetu. Pan Mao se jako první zabýval tibetskou palácovou hudbou a podrobně prozkoumal a studoval palácový orchestr. Pan Mao se stal učencem, který si osvojil znalosti tibetské palácové hudby. Pan Mao 8krát navštívil Tibet, který je považován za střechu světa. Napsal několik děl o tibetské hudbě a poskytl čínským a zahraničním učencům, kteří se zabývají výzkumem tibetské tradiční hudby, vzácné údaje.

V roce 2000 byl Mao zvolen činitelem, zodpovědným za důkladný výzkum tradiční hudby a kultury v Sin ťiangu. Během 4 let byl třikrát v Sin ťiangu, zaznamenal tradiční hudbu 12ti hlavních národnostních menšin a natočil zvukový záznam hudby a tance různých národností v různých historických obdobích v Sin ťiangu.

V Lop Nur v Sin ťiangu jsou samé žluté písky, kde bydlí málo lidí. Východně od Tarimské pánve byla světoznámá Hedvabná cesta a aby získal nahrávky klasické hudby v Lop Nuru, Mao vstoupil do této pouště. Říká,

Všude jsou žluté písky, nic tu neroste. Ten, kdo by chodil půl dne, s nikým by se nepotkal. V takových podmínkách pracoval s optimistickou naládou, někdy si vzal jen sušenky a žil několik dní v poušti. Někdo se ho zeptal, co má nejraději v takových podmínkách. Odpověděl, že výsledky své práce. Poté, kdy pracoval s tradiční hudbou a kulturou v Sin ťiangu, celkem zveřejnil přes 1O vědeckých článků. Podle svého plánu sestaví přehled národnostní hudby v Sin ťiangu. Jeho vědecko - výzkumné vysledky byly kladně oceněny ve vědeckých kruzích.

Ve výběru, výzkumu a badání hudby národnostních menšin byl Mao už ve všech oblastech, zejména v oblastech národnostních menšin. To, co Mao dělá, má za úkol zachránit tradiční hudbu národnostních menšin. Mao jako odborník pro výzkum hudby národnostních menšin a má velkou odpovědnost za ochranu této hudby. Říká,

současná společnost se mění, podmínky existence tradiční hudby jsou čím dále, tím horší, tradiční hudba pomalu zmizí, pokud jí nezachráníme.

72letý Mao je sice starý, ale stále cestuje do oblastí národnostních menšin, aby hledal starobylou hudbu.