Na 1. listopad připadlo 55. výročí vzniku Čínské akademie věd. Od svého založení je stále největší věděckou institucí v Číně, zabývající se přírodními vědami. Mnoho vědeckých výsledků základní vědy a špičkové techniky vyšlo právě z této akademie.

Ale v 90. letech minulého století odešlo z akademie mnoho vědeckých pracovníků kvůli nedostatku finančních prostředků na vědecký výzkum, zastaralému zařízení, zaostalému způsobu manažmentu a dalším faktorům. Úroveň výsledků vědeckého výzkumu byla daleko nižší ve srovnání s pokročilou světovou úrovní.

Ve snaze změnit tento stav, dostat vědecký výzkum na přední světovou úroveň a vyhovět silné poptávce rychlého rozvoje čínské ekonomiky a společnosti po vědě a technice, začaly v roce 1998 v Čínské akademii věd za podpory vlády probíhat rozsáhlé reformy pod názvem „projekt intelektuálního novátorství." Generální tajemník akademie Li Zhigang k tomu řekl:

„Projekt intelektuálního novátorství sleduje cíl neustále zlepšovat naši vědecko-technickou činnost, aby reagovala na poptávku státu po důležitých vědecko-technických výsledcích a dosáhla přední světové úrovně. Součástí projektu je však zároveň i změna organizační struktury a systému manažmentu."

Z hlediska strategických potřeb státu a světových vědeckých a technických trendů, akademi při realizaci projektu intelektuálního novátorství určila za těžiště své činnosti vědecko-technický výzkum v oborech informací, života, zdrojů, životního prostředí, energetiky a moře. V nebývalém rozsahu upravila rozmístění vědecko-technických institucí v celé zemi. Reorganizovala ústavy a instituty a vytvořila řadu velkých komplexních vědecko-technických základen, mezi nimiž je např. Šanghajský ústav věd o životě, Ústav matematiky a systematické vědy, Státní hvězdárna a další. Kromě vznikly nové výzkumné ústavy, které kladou důraz zejména na studium globálního prostředí, DNA a dalších nových oborů. Po reformních opatřeních se počet ústavů a institutů v rámci Čínské akademie věd snížil z původních více než 120 na asi 80.

Kromě snížení orgánů a personálu je dalším těžištěm projektu reforma manažmentu. Zástupce ředitele Ústavu fyziky při Čínské akademii věd Sun Mu o tom říká:

„Naše akademie na základě projektu intelektuálního novátorství zavedla nové pojetí, systém a mechanismus manažmentu. Například, pokud jde o mladé talenty, přilákali jsme do vlasti nejlepší mladé vědce, kteří pracovali v zahraničí; zavedli jsme systém zaměstnávání pracovníků na základě kontraktů a rozdělování podle výzkumných výsledků každého pracovníka, což zaktivizovalo všechny výzkumníky. Po stránce hodnocení pracovníků uplatňujeme systém ročních posudků v každé instituci a bereme v úvahu také mezinárodní hodnocení."

Dá se říci, že jádrem reforem v Čínské akademii věd je vytváření konkurenčního prostředí. Čím je pracovník schopnější, tím má vyšší pracovní místo; pracovníci získají položky vědecko-technického výzkumu po konkurenci; instituce a jednotlivci, kteří dosáhli vynikajících výsledků ve výzkumu, dostanou velkou cenu. Korespondent se zde dozvěděl, že cestou konkurence získali více kvalifikovaní výzkumníci a výzkumné položky s dobrou perspektivou více financí na výzkum i moderní zařízení, což podporovalo pokrok vědeckého výzkumu.