Hostem dnešního pořadu je studentka Univerzity Palackého v Olomouci a momentálně jedné z pekingských univerzit, Radka Vařeková. A tématem rozhovoru - její studium čínštiny.

Radka – „ Tak já jsem trochu starší student, protože po střední škole jsem odjela do Anglie a až tam jsem si zamilovala cizí jazyk, samozřejmě angličtinu.

Po návratu do Čech jsem jí chtěla studovat na vysoké škole, ale v Olomouci byl tento typ studia otevírán jen jako dvouoborové studium, tedy společně s ještě jedním cizím jazykem.

A protože se zajímám o východní kulturu a vše, co je s ní spojeno, tak mě napadlo, že bych mohla zkusit studovat třeba čínštinu. Samozřejmě jsem nevěřila tomu, že bych mohla uspět, protože jsem z tohoto jazyka neovládala prakticky nic, ale ono to vyšlo.

No a dneska se situace už obrátila, angličtina ustoupila trochu stranou a čínština mě doslova pohltila."

Ověřujete si v praxi, že pro studium cizího jazyka je nejlepší žít přímo v té dané zemi, jejíž jazykem chce člověk nakonec mluvit ?

Radka – „No, určitě. Já jsem také příznivcem tohoto názoru, i když je to trochu náročné.Když se na vás ten jazyk valí denně ze všech stran, tak většinou už kolem poledne máte pocit, že jste velmi unavení, ale je to opravdu to nejlepší, co pro výuku jazyka může být. Ale určitě ano,souhlasím."

Jakou máte zkušenost s trpělivostí čínských kolegů. Třeba učitelů ?

Radka – „ Dá se říct, že pokud respektujete jak cizinec nějaké jejich požadavky, tak s Číňany se vychází velmi dobře, naprosto bez problémů. Ale je pravda, že někteří mí kolegové, zahraniční studenti, se nechtějí příliš podřizovat všem jejich požadavkům.

Například je dán přesný počet povolených absencí, které se nesmějí překročit, což někteří mí spolužáci odmítají akceptovat a vlastně si sami určují, kdy budou chybět, jak si to povolené množství absencí vyberou, apod."

Máte už představu jak jednou čínštinu využijete, protože – jak předpokládám – se tímto jazykem asi jednou budete živit.

Radka – „ Já mám před sebou ještě po skončení tady v Číně tři roky studia doma v Olomouci, ale samozřejmě, že tuhle otázku už jsem si také kladla. Když vidím denně v televizi a kolem sebe, jak se Čína bleskově rozvíjí, kolik lidí vlastně hovoří tímhle jazykem, tak jsem optimistická, co se budoucnosti týká. Věřím, že tenhle jazyk hodně využiji a že o lidi, kteří v Evropě budou mluvit čínsky bude stále větší zájem."