Vyšetřovatel vyslaný do Peng – laj podal zprávu, že se mu nepodařilo najít sbemenší stopu soudcova vraha ani motiv vraždy.

" Říkal jsem ti už, myslím, že část materiálů, týkajících se vraždy, z archívu našeho soudu záhadně zmizela ? "

" Důsledky tohoto faktu, " pospíšil si tajemník Liang s dodatkem, " znáš stejně dobře jako já." Znamená to, že od soudcovy vraždy vedou nitky až sem, do hlavního města . Nebesa vědí, co je to za hnízdo sršňů, do kterého se chystáš píchnout a na jaké pikle vysokých úředníků narazíš. Máš před sebou takovou budoucnost a ty se raději zahrabeš v Peng – laj ! "

Soudce Ti si povšiml prosebného výrazu v tajemníkových očích a dojalo ho to. Znal se s panem Chouem teprve rok, ale měl vysoké mínění o jeho jiskřivém intelektu a výjimečných schopnostech.

" Velice si vážím toho, co pro mě děláte a považuji to za další důkaz vašeho věrného přátelství, " řekl s hřejivým úsměvem a pokračoval:

" Oba máte naprostou pravdu.Pro svou kariéru bych udělal mnohem lépe, kdybych zůstal v hlavním městě. Ale jsem sám sobě povinnován tenhle krok udělat.

Musím si nejprve dokázat, že jsem opravdu schopen sloužit našemu osvícenému císaři a našemu velkému lidu. Skutečným počátkem mé kariéry je náčelnický úřad v Peng – laj."

" Anebo jejím koncem, " zabručel si Chou pod vousy. Rovněž vstal a šel k oknu. Hrobnící už opustili místo pod borovicí a pustili se znovu do práce.

Zbledl a rychle odvrátil pohled.Otočil se a řekl chraptivě :

" Přestalo pršet."

"Tak to abych vyrazil, " zvolal soudce Ti.

Tři přátelé sestupovali po úzkém schodišti.

Dole ve dvoře čekal starší muž se dvěma konmi. Náčelník Ti na rozloučenou zamával bičem a dvojice vyrazila po cestě, jež vedla k silnici.

" Nechtěl jsem to Timu říkat, ale dnes ráno mi jeden člověk z Peng – laj vykládal o tom, že tam kolují podivné zvěsti. Říká se, že po soudním dvoře obchází duch zavražděného náčelníka, " zachmuřil se tajemník.

O dva dny později k polednímu se náčelník Ti se svým pomocníkem dostali na hranice šantungské provincie. Poobědvali na místní vojenské stanici, vyměnili koně a pak vyrazili směrem na východ po silnici do Peng laj. Cesta vedla hustě zaleněnou, kopcovitou krajinou…..