Díky tomuto projektu se značně zvýšil počet výsledků vědecko-technického výzkumu akademie. Počet odborných státí, které její pracovníci publikovali v mezinárodních vědeckých časopisech se v roce 2003 zdvojnásobil, oproti době před 6 lety. Rapidně stoupl také počet patentovaných vynálezů a registrovaných autorských práv na software.

Jeden z řady výzkumných ústavů této akademie, které dosáhly nejvýraznějších výsledků ve vědecko-technickému výzkumu, je Ústav počítačů. Tento institut vyzkoušel počítač s vysokým výkonem, nazvaný Shu Guang 4000A, což česky znamená ránní svit. Jeho nejvyšší počítací rychlost dosáhla 11 bilionů krát za sekundu a tím se zařadil na 10. místo v žebříčku 500 nejrychlejších počítačů na světě v letošním roce. Ředitel tohoto ústavu Li Guojie informuje:

„V roce 1995 jsme vyzkoušeli počítač typu Shu Guang 1000 a pokud jde o jeho počítací rychlost, tak tehdy jsme se umístili na asi 600. místě. Nynější Shu Guang 4000A se nachází na 10. místě a jeho počítací rychlost se oproti minulosti zvýšila o více než 6700 krát. Těchto počítačů jsme prodali přes tisíc kompletů a na mezinárodní aréně mají určitý věhlas."

Kromě toho tento ústav před dvěma lety vyzkoušel všeobecně platný procesor Long Xin č. 1, který zastavil historii čínského informačního odvětví, které nemělo procesor vlastní výroby. V současnosti ústav zkoumá procesor Long Xin č. 2, který je porovnatelný s úrovni zahraničního procesoru Pentium 4.

Na reformy v Čínské akademie věd, čínská vláda uvolnila další finanční částky. To očividně zlepšilo podmínky vědeckého výzkumu. Díky tomu se podstatně zvýšily také příjmy i další zabezpečení výzkumníků. Pracovníci už nemají existenční starosti a mohou se plně věnovat práci. Pan Wang Jiantao z Ústavu fyziky při akademii s dojetím povídá:

„Po odstartování projektu intelektuálního novátorství v Čínské akademii věd se prostředí pro náš výzkum změnilo. V roce 1998 jsme měli málo finančních prostředků na výzkum. Po zahájení projektu jsou naše zařízení a peněžní prostředky zajištěny. V posledních třech letech náš ústav utratil 150 milionů jüanů na nákup nových zařízení, což je velmi důležité pro základní výzkum."

Současně se zmohutněním akademie zesílila také její přitažlivost a soudržnost. V minulosti někteří doktoři a magistři, které tato akademie vychovala, kvůli lepším finančním a pracovním podmínkam měli v ůmyslu rozvíjet svojí kariéru v zahraničí. Nyní jsou zdejší podmínky čím dále tím lepší a vyděláváme stále více, proto už nechtějí ven. A ti, kteří odešli dřív a získali v zahraničí vysoké postavení i výhodné životní podmínky, se dneska vracejí zpět do vlasti a do Čínské akademie věd.