Podle historických záznamů, se okolo začátku našeho letopočtu některé čínské lodi vydávaly po moři z čínské provincie Guang Dong kolem pobřeží Vietnamu, Thajska, Malajsie, Barmy atd. až dosáhly indického poloostrova. Tato cesta byla zárodkem pozdější mořské cesty hedbábí. V roce 200 tehdejší čínský vládce vyslal vyslance do Kambodži a na Malaský poloostrov. Čínské hedvábí se tak rozšířilo do Malajsie, Thajska a Indonésie.

Od roku 618 do roku 907 za dynastie Tang se tato mořská cesta rozvíjela. V oné době čínské loďařství dosáhlo velkého rozvoje. Čína tudy přepravovala hedvábí, porcelán, zlato a stříbro do jihovýchodných a jižních států. Zahraniční voňavé koření a perly byly dováženy do Číny. Mořská cesta hedvábí vedla do hlavních námořních přístavů východní, jihovýchodní a jižní Asie, arabského oloosrova a východní Afriky.

V roce 1405 tehdejší čínský císař vslal asi 30 tisíc námořníků, obchodníků a vojáků pod vedením Zheng He na důležitou plavu po moři. Celkově měli 62 velkých lodí. Vyjeli ze Su Zhou kole Vietnamu, Srí Lanky, Indie atd. až dosáhli západního břehu Indie. Nakonec se vrátil zpět. Na různých místech měnili čínské hedvábí, porcelán, zlato a stříbro za místní speciální výrobky. Současně pozvali zahraniční vyslance na návštěvu Číny.

Mořská cesta hedvábí nejen přispěla k rozvoji obchodu mezi Čínou a ostatními přímořskými státy, ale urychlila krok kulturní výměny mezi Východem a západem. Tehdejší čínské vynálezy např. kompas, střelný prach, papír a tisk se rozšířily do zahraničních států. Současně cizí rostliny a živočichové byly dovezeni do Číny. Mořská cesta hedvábí je jedním z mostů, které přispěly k rozvoji přátelství mezi Čínou a různými jihovýchodními asijskými státy.