„ Jsem náčelník Ti Žen – tie, nově jmenovaný soudce v Peng – laj. A tihle muži jsou mí pomocníci. Máme za sebou dlouhou jízdu, a tak jsme si tu přátelsky rozdali boj na meče, abychom si trochu protáhli ztuhlé údy."

Kapitán na ně pochybovačně pohlédl :

„ Musím vás požádat o doklady, náčelníku, „ řekl stroze.

Soudce Ti vytáhl z vysoké boty obálku a podal ji kapitánovi. Ten dokumenty rychle přelétl očima, pak obálku náčelníkovi vrátil.

„ Promiňte, že jsem rušil, pane, ale potulují se tu lapkové a tak musím být opatrný. Štastnou cestu! „

Zavelel svým lidem a všichni odcválali. Když zmizeli z dohledu, zvedl náčelník meč.

„ A bijeme se dál ! „ zvolal a učinil dlouhý výpad na hruď protivníka. Ten odrazil ránu, pak zvedl meč a uložil jej do pochvy.„ Jeďte dál, náčelníku, kam míte namířeno, „ řekl drsně.A pokračoval :

„ Jsem rád, že jsou v naší zemi ještě úředníci, jako jste vy."

Kývl na druhého. Oba skočili na koně.

„ Beru svá slova zpátky, „ řekl náčelník, „ jste skuteční zbojníci. Ale budete –li takhle pokračovat, skončíte na popravišti. Nevím, jaká zášť se vám stala, jaká křivda, ale zapomeňte na ní."

Lučištník vrhl na náčelníka bytrý pohled.

„ A já zase poradím vám, náčelníku, „ řekl klidně. „

Noste si svůj meč sám, jinak vás zase někdo překvapí !„ Obrátili koně a oba zmizeli v lesích.

Do Jen – Čou dorazili za šera a stráž u brány je poslala do ubytovny, kterou mělo město pro úředníky ve středu města. Náčelník Ti si vzal pokoj v prvním patře a přikázal čísníkovi, aby jim přinesl jídlo a pití, protože byli po cestě vyhládlí a unavení.Když dojedli, nalil Chung svému pánovi šálek horkého čaje.Náhle se ozvalo zaklepání. Náčelník se ohlédl a viděl, že do místnosti vešli dva vysocí muži.

„Milostivá nebesa ! zvolal užasle." Vždyť to jsou naši dva bratři zelených lesů!"

Ti dva se nemotorně poklonili. Pořád ještě měli na sobě záplatované jezdecké kazajky, ale na hlavu si posadili lovecké čapky. Mluvili upřímně. Hřmotný chlapík, který na ně zaútočil jako první, řekl :

„ Pane, dnes odpoledne jste na silnici řekl, že jsme vaši pomocníci. My jsme to tady s přítelem probírali a nechceme z vás dělat lháře, když jste ten náčelník. Jestli nás přijmete, chceme vám oddaně sloužit."