Podle statistiky je v současné době v zemi více než 100 milionů různých věřících a 3000 náboženských společností. Buddhismus, taoismus, islám, katolictví a protestantství patří mezi pět hlavních náboženství. Tyto hlavní církve tvoří všestátní společnosti. Podle svých stanov volí různé společnosti vedoucí činitele a vedení organizací.

Různé náboženské společnosti podle potřeby zřizují náboženské vysoké školy a vydávají náboženské knihy. Stejně jako v mnoha státech na světě i v Číně se uplatňuje zásada, že se odděluje náboženství od výchovy. V Číně jsou občanská práva na svobodu vyznání ochráněna ústavou a zákony. Ústava praví, že čínští občané mají svobodu náboženského vyznání a stát chrání normální náboženské činnosti. Čínské zákony ještě stanoví, že občané mají svobodu vyznání, ale současně musí přijímat i povinnosti, které z těchto zákonu vyplývají. V Číně musí jakýkoliv člověk či společnost včetně kteréhokoliv náboženství chránit důstojnost, dodržovat zákony, národní jednotu a sjednocení státu.

Čínská vláda publikovala ustanovení o řízení náboženských činností cizinců na území Čínské lidové republiky. Respektuje svobodu jejich náboženského vyznání na území Číny. Chrání přátelské styky a kulturní výměnu mezi cizinci a čínskými náboženskými kruhy. Současně stanoví, že cizinci musí dodržovat čínské zákony a ustanovení, když vyvíjí náboženské činnosti na území Číny.

Čínská vláda podle ústavy a příslušného zákona podporuje záležitosti různých čínských náboženství. Současně čínské církve na základě rovnoprávnosti a přátelství aktivně provádí výměny a styky. Katolické a protestantské organizace udržují přátelské vztahy s církvemi mnoha států.

V posledních letech čínské církve poslaly některé studenty do zahraničí a pozvaly zahraniční učitele a učence do Číny. Mezinárodní přátelské výměny mezi čínskými a zahrnaičními buddhisty, taoisty a muslimy se postupně rozšířují.

Čína má 56 národů. Čínská vláda respektuje a chrání právo národnostních menšin na svobodu vyznání.