18. prosince dopoledne pákistánský premiér Azíz, jakožto poslední šéf vlády čínské sousední země v roce 2004 ukončil návštěvu v naší zemi. Jedným z dobrých výsledků jeho návštěvy byl podpis 7 dokumentů spolupráce s Čínou v oblasti obchodu a investic. Je to jenom část letošní čilé čínské hospodářsko-obchodní činnosti s okolními zeměmi a oblastmi. Tato činnost se většinou uskutečnila při vzájemných návštěvách vedoucích činitelů různých zemí či v mezinárodních multilaterálních aktivitách. Tato činnost se týkala nejen strategického plánu dalekosáhlé spolupráce, ale i věcí souvisejících s denním životem.

Vedoucí katedry světové ekonomiky diplomatického institutu pan Jiang Ruiping konstatoval, že hospodářské styky a spolupráce se už staly důležitým pilířem řízení a podněcování čínské mírové sousedské přátelské spolupráce. Letos dobrý rozvoj hospodářské splupráce a diplomatických vztahů zvyšoval prestiž a sílu Číny v dané oblasti. To se projevilo zvlášť ve spolupráci mezi ASEANem a Čínou. Na zasedání vedoucích činitelů ASEANu a Číny uspořádaném na konci listopadu tohoto roku ASEAN jasně uznal čínské postavení plné tržní ekonomiky. Podle amrického listu „The New York Times" je to důležité vítězství čínské hospodářské diplomacie.

Čína a ASEAN také podepsaly dohodu o obchodu zboží a dohodu o mechanismu řešení rozporů. Při vzájemném snížení cla a obchodních rozporů i ostatních neshod obě strany také vydaly akční plán, podle něhož během budoucích pět let budou realizovat společnou deklaraci strategických partnerských vztahů.

Hospodářská diplomacie se ještě projevila v podpoře bilaterálních vztahů. Čína a Rusko určily celou hraniční čáru mezi oběma zeměmi dlouhou 4300 kilometrů. Čínští a japonští představitelé se také dvakrát sešli k schůzce v multilaterálním rámci. To ukázalo na těsnou vzájemnou závislost regionální ekonomiky.

Vedoucí katedry diplomacie diplomatického institutu Zhang Lili uvedl, že hospodářská diplomacie se postupně projevovala v průběhu rozvoje diplomacie. Spojila diplomacii s ekonomikou a zdůraznila impulsní úlohu ekonomických faktorů vůči diplomatickým vztahům .

Šanghajská organizace spolupráce založená na základě bezpečnosti a spolupráce je vzorným příkladem vyznačujícím se podporou ekonomiky pomocí diplomacie. Tato organizace zřídila dva stálé orgány – pekingský sekretariát a regionální protiteroristický orgán v Taškentu. Čína a země ve střední Asii také dospěly k společným názorům na spolupráci v oblasti ekonomiky, obchodu , energetiky atd.

Čínská vláda letos zdůraznila zvláštní důležitost hospodářské diplomacie. Čínský předseda Chu Ťin-tchao poukázal na zesilování hospodářské diplomacie. Letos v naší zemi se poprvé uskutečnila konference o činnosti hospodářské diplomacie namířené na rozvojové země. Čínský premiér Wen Ťia-pao také předložil řídící princip rozvoje hospodářské diplomacie vůči rozvojovým zemím.

Většinu sousedních zemí Číny tvoří rozvojové země. Výše uvedený princip právě projevil čínskou diplomatickou politiku vůči okolním zemím, politiku „mírového, pokojného a prosperujícího sousedství. Je to živý projev čínského pojetí mírového rozvoje.