Většina lidí, kteří berou vánoce jako důležité svátky, je tráví doma se svými nejbližšími. Jsou ale i lidé, které osud nebo povinnosti zavály daleko do světa a Štědrý den je zastihne daleko od domova.

Jedním z nich byl loni i Jakub, liberecký student sinologie, který v době vánoc pracoval jako učitel angličtiny v jednom městě na jihu Číny. A právě on je mým dnešním hostem pořadu Jak se jim žije a téma je jasné – české vánoce v Číně.

Jakub – „ Tak mi jsme vánoce samozřejmě slavili, nemohli jsme si nechat takový svátek ujít, to je jasné.Ale protože na škole, kde jsme pracovali, bylo kolem 150. žáků, tak jsme samozřejmě nemohli slavit se všemi, takže já i můj kolega a kamarád jsme si vybrali jednoho oblíbeného studenta, resp. studentku a s těmi jsme ve čtyřech slavili Štědrý den."

Došlo i na dárky - měli jste třeba i stromek ?

Jakub –„ Ano, všechno bylo tak, jak na vánoce má být, takže jsme se navzájem podarovali a co se týká stromku, tak i ten jsme nakonec sehnali, i když umělohmotný ze supermarketu, ale stromek to byl.

Co bylo zajímavé – my jsme věděli, že v Číně se dají sehnat originální české vánoční ozdoby, nakonec se nám povedlo je opravdu objevit, takže stromek byl ozdobený našimi domácími ozdobami. A jako další ozdoby jsme použili sušenky, které nám svým tvarem a vlastně i chutí připomínaly české cukroví."

České vánoce a čínské vánoce – které mají pro tebe větší kouzlo ?

Jakub – „ Tak samozřejmě ty české, mají přecijen tradici, tady v Číně se ten svátek teprve pozvolna rozjíždí a objevuje. Ale je pravda, že i v Číně jsem třeba sehnal kapra, pán nám ho už při prodeji naporcoval a pravý štědrovečení kapr našim čínským kamarádům moc chutnal."

Připravila vám škola, kde jste učili, nějaké vánoční překvapení ?

Jakub – „ Ano, musím říct, že to pojali tak typicky po čínsku, tedy hodně křiku, hodně zpěvu, odehrávalo se to ve veliké školní tělocvičně, kde nás přivítalo asi 150 Santa Klausů v těch typických červeno bílých čepicích a nakonec jsme jim museli vysvětlovat, že v českém pojetí jsou vánoce , nebo měly by být, naopak svátek tichý, klidný určený k rozjímání....."

Jaké vánoční zvyky jste sem do Číny importovaly ?

Jakub – „ Tak ukázali jsme Číňanům prakticky všechny naše známé vánoční obyčeje a moc se jim líbily. Házeli jsme střevíc za hlavu a sledovali, kam bude ukazovat jeho špička, dělali jsme lodičky ze skořápek ořechů a vysvětlovali jim, co to znamenaá, když se jejich lodička oddálí od ostatních, apod. Jak říkám – moc s jim tyhle naše zvyky zamlouvaly."