Dnes vás zavedu do nejsevernější čínské provincie Heilongjang. V čínštině tohle slovo znamená Řeka černého draka. Stejně se jmenuje i pohraniční řeka, která tuto provincii odděluje od Ruska, kde má řeka – i u nás známé - jméno Amur. Tahle provincie hraničí s Ruskem i s KLDR a jejím hlavním městem je město Haerbín.

Haerbín je symbolem dlouhé a mimořádně studené zimy, teploty tu teď v lednu padají v noci až k minus třiceti stupňům Celsia a sibiřská zima tady trvá od listopadu prakticky až do března.

Například turisté z Tchajwanu nebo z Hongkongu si sem přijíždějí splnit svůj sen, vidět alespoň jednou za život sníh.

Haerbín není žádné malé provinční město, je to moderní velkoměsto, kde dnes žije přes 9 milionů obyvatel a město prožívá obrovský rozvoj. Kvůli své poloze sem několikrát v historii přišli Rusové i Japonci, ale na Rusy se tu vzpomíná přeci jen raději. Pronikali sem totiž většinou jako šikovní obchodníci z někdejšího carského Ruska, zatímco Japonci přicházeli pokaždé jako dobyvatelé a válečníci. Naposledy to bylo v roce 1932 a z provincie je natrvalo vytlačila až Rudá armáda v roce 1945.

Nejvýraznějším ruským otiskem ve městě je pravoslavný ruský chrám jménem Sofia. Je to symbol města, který byl postaven v roce 1907 a je to typická ruská stavba z červených cihel a s cibulovitými věžemi.

Tepnou města je čtvrť Tao – Li, jakási obdoba pražských Příkopů. Luxusní značkové obchody, kavárny, domy v evropsko – ruském stylu. Hlavní třída Zhongyang Dajie vede od hotelu Holiday Inn až na nábřeží řeky Songhua Jiang.

Hlavní atrakcí, za kterou sem přijíždějí turisté z různých koutů světa, je zimní ledový festival. Koná se každý rok od ledna do poloviny února na několika místech ve městě současně. K vidění jsou překrásné a neuvěřitelní výtvory z ledu a sněhu. Výjevy z řeckých bájí, čínské historie a mytologie, známé postavy z pohádek a komiksů nebo sportovci či známé stavby – to všechno tu najdete. Jsou to umělecká díla, která vznikají jen za pomocí lopat, škrabek a fantazie tvůrců, často i několik dnů.

Haerbín toho nabízí hodně, například i známé tygří safari na Slunečním ostrově, nebo tajnou pokusnou základnu japonské armády z 2. světové války, de facto příšerný koncentrační tábor, přeměnný na muzeum, krásnou přírodu v okolí a v létě třeba hudební festival. I přesto, že od Pekingu leží skoro 1400 km, za návštěvu určitě stojí, je to krásné město a působivou atmosférou a vstřícnými, přátelskými lidmi.