4Oletý Shu Cai patří k nejčtěnějším básníkům na čínských básnických setkáních. Básně začal psát v době svých studií na Pekingské univerzitě cizích jazyků. Říká,

Již v době, když jsem studoval na střední škole, měl jsem rád moderní poesii a psal jsem básně. V době, kdy jsem studoval na vysoké škole, jsme spolu se studenty pokusně vydali publikaci, kde byly otištěny moje básně. Potom jsem seriozně začal psát básně.

V roce 1987 Shu Cai absolvoval Pekingskou univerzitu cizích jazyků a začal pracovat na čínském ministerstvu hospodářství a obchodu se zahraničím. Na Pekingské univerzitě cizích jazyků studoval francouzštinu. V roce 1990 měl příležitost odjet do Senegalu na čínské velvyslanectví , kde pracoval jako diplomat. Říká

„Diplomacie je zajímavá, sice velmi náročná, ale mě tato práce velmi vyhovovala. Myslím si, že zážitky v Africe mě silně ovlivnily. Kvůli básním jsem tu práci ale stejně opustil, protože básník potřebuje svobodu, aby mohl psát. V roce 1994 jsem se vrátil do vlasti, vydal básnickou sbírku, která obsahuje 150 básní z uplynulých 10 let.

Aby se mohl plně věnovat psaní básní, v roce 2000 opustil firmu a začal pracovat ve Výzkumném institutu zahraniční literatury čínské Akademie společenských věd. Vydal sbírku významných moderních francouzských básníků s názvem /Rene Char/ a /Pierre Reverdy/.

Překladal jsem francouzské básně s přáním, aby čínští moderní básníci se mohli seznámit s francouzskými básněmi.

Dále Vás seznámíme s filmovým režišérem Lu Chuanem.

V roce 2004 film jménem „Kekexili: horská hlídka" zaujal pozornost diváků v Číně i v celé Asii. Je to dobrodružný celovečerní snímek o boji ochranářů s pytláky, kteří na Tibetské náhorní plošině nemilosrdně vybíjejí ohrožený druh tibetské antilopy. Osm ochranářů-dobrovolníků v přírodní rezervaci Kekexili pronásleduje pytláky a cestou se jim stane jedna nečekaná věc za druhou. Vedle boje na život a na smrt s bezohlednými pytláky, svádějí ochranáři navíc i boj s tvrdými vysokohorskými podmínkami. Ze skupiny dobrovolných ochranářů nakonec přežijí jenom tři lidé.

Oblast Kekexili se nachází na Náhorní plošině provincie Čching-chaj a Tibetu, u hor Tang Gula a Kun-lun, ve výšcě 5000 metrů nad mořem. Je tam chladné podnebí, málo kyslíku, lidé tam prakticky nemohou přežít, ale žijí tam vzácné divoké antilopy. Mnoho lidí položilo život za záchranu a přežití antilop.

Práce na filmu trvala 120 dní a na jeho natáčení se podílelo celkem 108 lidí. Jenom 60 z nich zůstalo až do konce. O natáčení filmu režisér Lu Chuan řekl, že podmínky byly tak drastické, že je nelze slovy popsat.

Lu Chuan je absolventem vojenské škole a byl ve vojně. Má rád filmy a studoval jako aspirant na Pekingském filmovém institutu. Od roku 1998 začal režírovat filmy. Bylo jich sice zatí málo, ale měly velký ohlas u divaků.

Lu Chuan je idealista, považuje zmíněný film za své životní vyznání. Věnoval mu mnoho času a nadšení. Šéf skupiny ochranářů-dobrovolníků na závěr filmu umírá a divaci jsou dojatí k slzám.

Lu chan je zatím neznámý režišér, ale ze svého úspěchu má velkou radost. Říká,

„Patřím ke šťastné generaci. Narodili jsme se v 80. letech minulého století a na vlastní oči jsme viděli největší reformy v Číně. Před 20 lety naše přání svobodně psát a mluvit se uskutečnilo a v současnosti každý občan získal svobodu.

Lu Chuan se v souačsnosti připravuje k natáčení dalšího filmu, tentokrát o válce.