Do vstupu do 21. století došlo ve světovém měřítku k řadě důležitých krizí včetně teroristického incidentu „ 11. 9" , SARSu, šíření ptačí chřipky , jakož i nedávného zemětřesení a tsunami Indického oceánu. Čím dál tím víc lidí si uvědomilo, že vznik důležitých krizí má nevyhnutelnost a jejich škodlivost je velmi obrovská. Proto je naléhavé zesilovat činnost namířenou na čelení důležitým krizím . Nastolení dokonalého mechanismu čelení důležitým krizím je důležitou zárukou štěstí a klidu lidstva a udržitelného rozvoje.

Vznik důležitých krizí má nevyhnutelnost , protože to zejména tkví v tom, že s růstem spotřeby lidí se také zvyšuje jejich závislost na přírodě , různých oblastech společenského života , zejména vědě a technice, tím se zvětšuje slabost lidské společnosti a dojde k krizím uvnitř lidské společnosti , jakož i v oblastech, kde nebyly dobře vyřešeny vztahy mezi lidskou společností a přírodou. Navíc v uplynulých několika stech letech nebylo dosaženo udržitelného rozvoje lidské společnosti a vzniklo mnoho otázek, například oteplení Země , pustošení půdy, zkázy některé zvěře a rostlin. Kromě toho svět ještě nemá dostatečné zkušenosti a přípravy na čelení důležitým krizím . Lidstvo je nadále neschopné zvítězit nad mnoha přírodními pohromami, například jsou zemětřesení, tusunami , záplavy atd. Vyhnout se vzniku těchto pohrom je velmi těžko.

Současně rozmanitost a nepředvídanost vzniku důležitých krizí se rozšiřují. V lidské společnosti a mezi lidskou společností a přírodou se vytvořil čím dál tím víc složitější obrovský systém, s jeho ještě větší složitostí se také zvýšují rozmanitost a nepředvídanost vzniku důležitých krizí . Je možno předpovědět, že na cestě budoucího rozvoje se lidská společnost určitě setká s různými krizemi nového typu.

Důležité krize mají ještě větší škodlivost a vyvolávají dalekosáhlý vliv na státní bezpečnost. Proto různé země světa věnují velkou pozornost zesilování čelení důležitým krizím. Od 90. let 20. století Japonsko neustále posilovalo správu státní krize a zformovalo ústřední a místní systém správy krize , tím účinně zvýšilo státní schopnost čelit krizím. Mnoho zemí nyní seriózně studuje zákonitost důležitých krizí , aktivně zkoumá strategii a podniká různá opatření na zabránění vzniku důležitých krizí a snížení jejich škodlivosti . V době globalizace se čelení důležitým krizím stává důležitou oblastí mezinárodní spolupráce.

Čínská vláda věnuje velkou pozornost čelení důležitým krizím. Nejen shromáždila bohaté zkušenosti, ale i rozvíjela řadu teoretických studií. V listopadu r. 2004 se v Pekingu uskutečnilo 4. sympozium médií , vědy, techniky a sociálního rozvoje v asijsko-tichomořské oblasti. Zástupci různých zemí na základě širokých styků a diskusí schválili „Pekingskou deklaraci „ o čelení důležitých krizí. Tato deklarace vyzvala k plnému rozvíjení úlohy médií , vědy a techniky, k posílení schopnosti prevence, kontroly a čelení důležitým krizím v asijsko-tichomořské oblasti a k učinění ještě většího přínosu pro udržitelný rozvoj lidské společnosti.

Historie dokázala, že lidstvo vždycky dovede čelit různým neúprosným výzvám. Jsme také přesvědčeni, že lidstvo může na základě plného poznání zákonitosti důležitých krizí podnikat účinná opatření a kráčet na cestě k udržitelnému rozvoji.