Hrubý domácí produkt v celém Tibetu stoupal z 327 milionů juanů v r. 1965 na 18 miliard 459 milionů juanů v r. 2003. Produkce primárního sektoru vzrostla o 4 miliady 97 milionů juanů. U sekundárního sektoru bylo zvýšení o 4 miliardy 811 milionů juanů a u terciárního sektoru byl pak zaznamenán nárůst o 9 miliard 551 milionů juanů.

Tibet se v těchto letech snažil všestranně rozvíjet zemědělství a pastevectví se specifickými rysy a vysokými efekty. Upevňoval investice, rozšiřoval spotřeby, zaměřoval se na hnací úlohu pilířových odvětví a podnikala další opatření k restrukturalizaci hospodářství. Primární, sekundární a terciární sektor zaznamenal v r. 2003 podíl na hrubém domácím produktu o 22,2 procent, 26,1 procent a 51,7 procent. Finanční příjmy celé autonomní oblasti činily jednu miliardu a tři miliony juanů, což meziročně vzrostlo o 14,9 procent a tvořilo 5,4 procent hrubého domácího produktu.

V Tibetu byla již nastolena moderní průmyslová soustava obsahující více než 20 oborů s místními rysy. Prudce se rozvíjela nová odvětví včetně moderního obchodu, turistikay, pošty a telekomunikací, hostinství a IT, která byla nevídaná v Tibetu za starých časů.

Statistiky ukazují, že Tibetská autonomní oblast zaznamenala v uplynulých 40 letech významný krok po stránce ekonomického systému, struktury a kvantity, důkladně se rozloučila s uzavřeným přírodním hospodářstvím a kráčí cestou moderní socialistické tržní ekonomiky.

Tibetské zemědělství v r. 2004 zaznamenalo sedmnáctý rok s bohatou sklizní. Také pastevectví, venkovské podniky a hospodáření veškerých forem udržely příznivou rozvojovou tendenci. Produkce venkovských podniků dosáhla jedné miliardy 27 milionů juanů, což meziročně vzrostlo o 18 procent. Příjmy z hospodáření veškerých forem činily jednu miliardu 663 milionů juanů, což spředstavovalo meziroční zvýšení o 32 procent. Průměrné příjmy na hlavu jednoho rolníka či pastevce by mohly dosáhnout 1850 juanů.

Tibet vloni upevňoval výstavba základních infrastruktur v zemědělských a pastevních oblastech. Uváděl v život projekty určené ústřední vládou, k nimž patří výstavba pastvin a osad, výstavba základny jakostního vysokohorského ječmenu atd. Díky tomu se mj. usadilo přes 13 milionů 400 tisíc pastevců. Tibet se ještě zaměřil na restrukturalizaci pěstitelství. Popularizoval pěstování šlechtěných hybridů zemědělských plodin, které už tvoří 77 procent osevní plochy.

V Tibetu se denně pracuje 6,5 hodin. Kromě celostátních svátků se zavádí volno i v době tibetského Nového roku a tradičního festivalu Xuedun. Dohromady mají Tibeťané o 25 volných dní více než v jiných provinciích. Toto zvláštní ustnovení bylo vypracováno kvůli zvláštním přírodním podmínkám a národnostním zvykům Tibetu a v souladu se Zákonem ČLR o územní autonomii národnostních menšin a má za cíl zabezpečit zvláštní zájmy Tibeťanů.