Čínští odborníci na problematiku Tibetu nedávno potvrdili, že čínské studium této nauky přispívá důležitým podílem k ochraně a rozvoji výtečné tibetské kultury a podpoře ekonomického a sociálního rozkvětu v Tibetu. Vyslovili se v tom, že čínští odborníci na tuto problematiku budou nadále zintenzivňovat vědeckou výměnu s kruhy nauky o Tibetu na mezinárodní scéně, aby se svět seznamoval s Tibetem a Tibeťané ještě více poznali svět.

Nauka o Tibetu představuje vědecký obor, který systematicky studuje poměry společnosti, politiky, ekonomiky, kultury, historie, náboženství, filosofie, školství, lidových obyčejů, technologií a dalších v Tibetské autonomní oblasti a ostatních oblastech v Číně, osídlených Tibeťany. Nyní je v Pekingu, Tibetu, provincii Qing Hai a dalších místech v celé zemi přes 50 výzkumných institucí nauky o Tibetu, kde pracuje více než 2000 vědeckých pracovníků. Kromě toho se tímto oborem zabývá také nemálo vědců a odborníků v zahraničí.

Šéf Čínského centra studia nauky o Tibetu, Tibeťan Laba Pingcuo se domnívá, že současný výzkum v této oblasti hraje v určité míře hnací úlohu v rozvoji tibetské ekonomiky a společnosti. Řekl:

„Uveďme příklad především z oblsti hospodářské výstavby. Např. odborníci mohou provádět výzkum a analýzu společnosti, humanitních poměrů, dějin a reality a poskytovat vládním orgánům službu při učinění rozhodnutí. Mohou hrát svou úlohu i v dalších oblastech, jako je rozvoj školství a popularizace vědy a techniky, a příspívat k hospodářskému pokroku, sociální stabilitě a blahobytu obyvatel."

Jako odpovědný činitel nejautoritativnějšího institutu pro výzkum nauky o Tibetu v Číně pan Laba Pingcuo konstatoval, že čínské studium nauky o Tibetu bude v budoucnosti dále sloužit rozvoji tibetského hospodářství, společnosti a kultury a energicky se zabývat otázkami, jak chránit a rozvíjet vynikající tradiční kulturu tibetské národnosti a jiných v procesu modernizace tibetské společnosti.

Zda bude poškozena tibetská tradiční kultura při modernizaci, to je otázka, které věnuje mnoho odborníků na problematiku Tibetu velkou pozornost. Nemálo čínských odborníků v průběhu výzkumu zjistilo, že z hlediska historie je tibetská kultura odjakživa otevřená soustava, která se rozvíjela současně s neustálým přijímáním kultury zvenčí. A z hlediska aktuální situace, při modernizaci Tibetu nejen nebyl poškozen původní kulturní systém, ale také se dále obohacuje tradiční kultura.

Učitel Fakulty tibetštiny Tibetské univerzity a odborník na problematiku Tibetu Deng Ke se při zmínce o této otázce domnívá, že právě čínské studium nauky o Tibetu je ztělesněním obohacení tradiční tibetské kultury. Řekl:

„V posledních letech bylo v tomto výzkumu dosaženo úspěchů zejména při převzetí tradiční kultury, zároveň tento obor podporuje přijetí moderní kultury a popohání tibetskou kulturu do ještě dokonalejší a bohatší etapy."

V posledních více než 10 letech posilovaly čínské kruhy nauky o Tibetu vědeckou výměnu se zahraničními kolegy. Přes sto čínských odborníků navštívilo desítky zemí a zúčastnilo se na mezinárodních sympoziích a různých vědeckých akcích. V uplynulých letech po oficiálním založení Tibetské akademie společenských věd v roce 1986 byli k vědecké výměně pozváni do Tibetu vědci z desítek zemí včetně České republiky. Čínští odborníci se stali mostem poznání Tibetu pro svět.

Na základě výzkumu čínských vědců byla od 80. let minulého století postupně vydána autoritativní díla jako je „Velký tibetsko-hanský slovník", „Všeobecné dějiny Tibetu" a „Forma feudálního nevolnictví v Tibetu".