Město Chengde leží asi 250 kilometrů na severovýchod od Pekingu a je to místo, které jeho památky dostaly na seznam Světového dědictví UNESCO. Vlak nebo rychlý autobus potřebují na cestu z hlavního města do Chengde asi 4 hodiny.

V roce 1703 tu tehdejší císař rozhodl o stavbě letního císařského paláce. Měl mít překrásné dvory, parky, fontány, jezírka – prostě skutečně reprezentativní sídlo Jeho veličenstva. Dokončen byl v roce 1790 a tehdejší císař se v něm natolik zhlédl, že park a letní palác v Chengde začal od té době vážně konkurovat Zakázanému městu a Letnímu paláci v Pekingu.

Při vylepšovíní tohoto sídla stále častěji používali císařští architekti tibetské a mongolské stavební prvky. Dodnes tu třeba stojí replika buddhistického chrámu Potála ze Lhasy. Stavba se stále vylepšovala a zdokonalovala.

Letní císařský palác se rozkládá na neuvěřitelných 590 hektarech a počítejte s tím, že pokud ho chcete projít skutečně celý, je to asi 10 km procházka. I přesto, že ho později zplundrovali mongolští a japonští nájezdníci, dodnes je to překrásní oáza klidu..

Za hlavní vstupní bránou stojí Palác středu, s hlavní trůnovou síní. Bohatou výzdobu tvoří kamenné bubny, kaligrafie, keramika.

Za jezerem, které je příjemným zvlhčovačem vzduchu v parku, najdete Dešťovou věž. Byla postavena v roce 1773 a sloužila jako místo pro studia a meditace.

Pagoda Jongjosí je další originální částí celého areálu. Je to vlastně ruina velkého chrámu, který tu stával v 18. a 19. století a byl zničen japonskými vojsky.

Příkladem jedinečnosti místní architektury je Chrám osmi příchozích. Chrám má mohutné zdi, které končí na severním a severovýchodním okraji Císařského paláce. Byl postaven v letech 1750 – 1780 a znovu celý areál projít, znamená udělat si dlouhou, tentokrát asi tak 6. kilometrovou procházku.

Dobrým typem k návštěvě je i Chrám univerzálního klidu a pokoje. Srdcem stavby je zlatá socha Buddhy, nazývaná Mahajána. Je vysoká 22 metrů, což z ní dělá jednu u největších buddhistických soch světa. Zajímavostí je, že není zhotovena z jednoho kusu dřeba, nýbrž je kombinací cypřiše, borovice, jilmu a lípy. Má 44 rukou a v každé dlani drží oko a nějaký typický buddhistický předmět.

V chrámu dnes žijí opět mnichové a jsou velmi přátelští a pohostinní. Turisté se tu často mohou stát svědky jejich pěveckých a hudebních vystoupení. I když je to do Chengdu z Pekingu 4 hodinová cesta, město je tak malebné a zajímavé, že se putování do Chengde a zpátky určitě vyplatí.