Pan Liu Li-ming a jeho rodina žijí v provincii Chu-nan. Je to trojgenerační, pětičlenná rodina. 5O-letý Liu Li-ming pracuje jako úředník v provinčním městě Čchang-ša, ale jeho manželka je již v důchodu. Syn si otevřel firmu, zatímco jeho manželka pracuje ve firmě zahraničního obchodu. Pan Liu má čtyřletou vnučku, která chodí do mateřské školy. Bydlejí v bytě 3 plus l se vším příslušenstvím. Na stole jsou různá koření, jako paprika, papriková omačka. Syn pana Liu novinářům řekl, že bez papriky nemůže žít ani jeho malá dcera.

V každém jídle musí být ostré papriky. Na ostrá jídla jsme si už zvykli. Zdejší obliba ostrých jídel souvisí se zdejším podnebím. V provincii Chu-nan je totiž v zimě pořádná zima a v létě zase horko a dusno. V takovém podnebí se daří nejen feferonkam, ale prospívá i chuti místních obyvatel na ostré papriky. Podle teorie tradiční čínské medicíny, paprika odstraní z tela chlad a vlhkost. Paprika, která také podporuje chuť k jídlu, se již stala nezbytnou součástí drtivé většiny potravy místních obyvatel.

Místní obyvatelé jí papriky upravené na různé způsoby. Obyvatelé ve městech provincie Chu-nan mají radi papriky sušené, slané ve vodě anebo zpracované. Jeden z nejoblíbenějších chodů chunanské kuchyně je ryba s feferonkami a setkáte se s ním v restauracích po celé zemi.

V době podzimní sklizně feferonek na venkově v provincii Chu-nan, rolníci přivezou celé stonky s paprikami domů. Říkají, že parika bez stonků není ostrá. V době sklizně feferonek hodně obyvatel z města jezdí na venkov, aby ochutnali čerstvou, pálivou chuť feferonek. Kvůli dobrému uschování sušených paprik, rolníci papriky pověsí u vchodu domu anebo v kuchyni. To je důležité, protože jak jsem říkal v úvodu, obyvatelé provincie Chu-nan dávají pálivou papriku do každého jídla a musí být po ruce. Každý rok na podzim je v provincii Chu-nan u domu každé venkovské rodiny vidět červenou papriku.

Liu Li-ming a jeho rodina mají také radi papriky. Jídlo bez ní jakoby jim způsobovalo zdravotní potíže. Bez pálivé papriky se cítí jako nemocní. Když jeho rodina jednou odcestovala do severní Číny, neměla několik dní papriky. K tomu říká,

Jako bychom byli nemocní. Nejdřív jsme nevědeli, proč ten špatný pocit. Potom jsme si uvědomili, že jsme několik dní neměli papriky. Našli jsme proto chunanskou restauraci a dali jsme si jídlo s ostrými paprikami. Hned jsme se cítili lépe.

Paprika je nejlepší jídlo pro místní obyvatele, ale také se pro ně stala univerzálním lékem. Pan Liu Li-ming řekl, že když dostane chřipku, nejde k lékaři. Nejlepším lékem je teplé jídlo s ostrými paprikami a chřipka je hned pryč.

Charakter obyvatel z provincie Chu-nan, kteří mají radi papriky byl vepsán i do písní. Jedna z nich s názvem „Sestra s ostrou povahou" je známa v celé Číně. Popisuje ostrou povahu dívky z provincie Chu-nan, která má ráda feferonky.

V písní se zpívá, že dívka s ostrou povahou má ostrou řeč, s ostrou povahou se zabývá prací, chová se k lidem a s takovou povahou chodí po světě.

I muži z této provincie, tak jako ženy mluví ostře a velmi otevřeně a to ze stejného důvodu, mají totiž rádi pálivé papriky.

Ale feferonky mají rádi nejen obyvatele provincie Chu-nan. Pálivé papriky jsou pochoutkou pro většinu Číňanů. Ovšem „lásce" k ostrým paprikám vévodí lidé z provincie Chu-nan.