Tibet má dlouholetou historii a tradici zahraniční ekonomiky a obchodu. V dávné minuslosti podnikala v Tibetu řada obchodníků ze zemí jihovýchodní Asie. V padesátých letech minulého století bylo jich 828, pocházjících z Nepálu a Indie, kteří tvořili čtvrtinu celkového počtu obchodníků na tibetském území.

Pohraniční obchod je nejstarobylejší formou tibetského zahraničního obchodu. V historii se vytvářelo 27 poměrně velkých přechodů pohraničního obchodu a ještě více než 200 tržišť lidového obchodu. Některé hraniční přechody pravidelně organizovaly kontraktační výstavu. Jako například pohraniční město Jamarong pořádalo takovou výstavu třikrát za rok, která trvala 15 až 20 dní a na níž se obchodovalo zejména s výrobním a životním materiálem včetně zemědělských a dobyčích produktů, místních specialit a každodenních potřeb.

V období před r. 1962 se pohraniční obchod Tibetu shromáždil především na přechodu Jadong na čínsko-indickém pohraničí, který tvořil asi 80 procent dovozu a vývozu celého Tibetu. V následujících letech se těžiště tibetského pohraničního obchodu postupně přesunovalo na čínsko-nepálské pohraničí na přechod Zhangmu. Ten je asi 800 kilometrů od Lhasy a pouze 100 kilometrů od nepalského hlavního města Khátmándu a proto má výhodné podmínky pro rozvoj pohraničního obchodu. V současné době zaujímá asi 90 procent tibetského pohraničního obchodu.

V osmdesátých letech minulého století došlo k poměrně rychlému rozvoji tibetského pohraničního obchodu. S prohlubováním otevřenosti pohraničních oblastí byly Zhangmu, Jamarong, Jadong a jiné tradiční přechody čím dál tím dynamičtější. Také sezónní tržiště pohraničních obyvatel hraly svou úlohu v rozvoji tibetského pohraničního obchodu a postupně se stávaly jeho hlavní částí. V r. 1985 tržiště zaznamenaly obchod v hodnotě 24 milionů juanů. V r. 1986 se již zvýšil na 60 milionů juanů, což daleko předčilo obchodní sumu hraničních přechodů(28 milionů 760 tisíc juanů). A pohraniční dovoz a vývoz tvořily více než polovinu tibetského zahraničního obchodu.

V devadesátých letech se tibetský pohraniční obchod povznesl na nový stupeň. V červenci 1992 proběhla kontraktační výstava na hraničním přechodu Jamarong, která se těšila širší pozornosti čínských a zahraničních obchodníků a bylo otevřeno přes 600 stánků. V srpnu onoho roku uspořádalo město Langkazi svou první výstavu pohraničního obchodu. V r. 1992 dosáhl pohraniční obchod Tibetu více než 300 milionů juanů. Suma pohraničního dovozu a vývozu činila 58 milionů 290 tisíc juanů v r. 1992, pak 77 milionů 600 tisíc juanů v r. 1993 a dosáhla rekordních jednu miliardu 50 milionů juanů v r. 1994.