Nauka o životě hraje významnou úlohu při prevenci epidemických chorob. Kromě toho výrazně funguje také při léčbě bělokrevnosti, těžké anemie a dalších nemoci, které jsou považovány za nevyléčitelné. Pan Zu Hui, kterému je letos 24 let, onemocněl bělokrevností. Lékaři to zjistili v říjnu r. 2003, krátce po jeho absolvování vysoké školy. Navštívil mnoho doktorů, ale zdravotní stav se pořád nezlepšoval. Nakonec, poslední naději vkládal do Čínskému fondu údajů dárců mateřských buněk, kde se nechal zaregistrovat. Čekal na dárce stejné krevní skupiny. V srpnu r. 2004 konečně přišla potěšujícící zpráva. Potom se podrobil transplantaci mateřských buněk od dárce. Nyní se pan Zu Hui zase vrátil do pracovního procesu. Řekl, že za novou životní šanci děkuje nejen dobrovolnému dárci, ale také pokroku nauky o životě. Říká:

„Podle mě je pokročilá lékařská technika důležitou zárukou jeho uzdravení. Teď se citím dobře, rodiče to velmi těší a také život mé rodiny se pomalu normalizoval. Teď mi už zbyla jenom povinnost chodit do nemocnice na pravidelné prohlídky."

V současnosti žije v naší zemi přes sto pacientů, trpících bělokrevnosti, kteří byli vyléčeni pomocí transplantace mateřských buněk. Právě medicínská věda a technika o životě jím pomohly zvítězit nad nemocí a vrátily radost jejich rodinám.

Dále vás budeme informovat o aplikaci nauky o životě v oblasti šlechtitelství zemědělských plodin. Je všem známo, že v Číně žije jedna pětina světové populace, proto zajištění obilnářské soběstačnosti bylo pro naší zemi vždycky důležitou otázkou. Plocha orné půdy v Číně však tvoří jenom 7% světového souhrnu. Aby byla ještě větší sklizeň obilovin na omezeném půdním fondě, Čína zahájila v polovině 80. let 20. století šlechtění úrodných a kvalitních plodin pomocí výzkumu DNA. V tomto směru zejména u rýže se čínský výzkum nachází na předním místě ve světě. Čínští vědci vypěstovali novou odrůdu rýže hybridizací divoké a obyčejné rýže. Tato vyšlechtěná odrůda se už popularizovala v širokém měřítku. Díky ní se hektarové výnosy rýže zvýšily o 750 až 1500 kilogramů a navíc se zlepšila i kvalita rýže. Pro další zvýšení hektarových výnosů a kvality této plodiny, čínští vědci provádějí nyní pokusné pěstování hybridizované rýže druhé fáze v menším měřítku a brzo ji budou popularizovat na větší ploše. Vědecký pracovník Chen Hao z Čínské akademie věd informuje:

„Popularizaci čínské superhybridizované rýže druhé fáze v rozsáhlém měřítku můžeme zahájit už v roce 2006. Počítáme s tím, že každý rok ji budeme pěstovat na asi šesti milionech šesti stech tisících hektarech, takže každoroční přírůstek sklizně rýže může uživit o 30 milionů lidí více než dřív."

Uvedli jsme řadu příkladů, které však představují jenom malou část aplikace vědy a techniky ohledně života v naší zemi. Máme důvod věřit, že současně s vývojem a aplikací této nauky se život Číňanů změní v ještě hezčí.