Největší řeka v Tibetu Yaluzangbu protéká východotibetským městečkem Ba Yi. Když na břehu řeky, kde ležela ládem půda a bylo plno kamenů, vyrostla v roce 1999 zelená pšenice, z očí paní Zaxi, které bylo tehdy 58 let, protekla slza trpkosti i radosti. Tato Tibeťanka, která navenek vypádá tichá, ale má pevnou povahu, má jediné přání, aby se tato půda změnila v zkušebnu likvidace chudoby a zbohadnutí tibetských rolníků a pastevců a pomocí toho založí Tibetský fond rozvoje zemědělství a živočišné výroby. Paní Zaxi řekla:

„V minulosti jsem pracovala ve vládním orgánu a více než 10 let žila v chudém okrese Luo Za v kráji Shan Nan. Jsem tam viděla, že rolníci a pastevci žili v bídě a výroba byla zaostalá. Proto jsem se rozhodla, že jakmile jsem se zbohadnu, přispím svým podílem k rozvoji tibetského zemědělství a živočišné výroby, i když tento podíl bude nepatrný."

Paní Zaxi pracovala po dlouhou dobu v místní společnosti zahraničního obchodu. Mluví anglicky a nepálsky. Jednou při průzkumné cestě v Nepálu viděla v jednom podniku horu koberců, které budou vyváženy do Evropy. Tyto koberce šly na odbyt, ale jsou se značkou, na níž je napsáno: „Ručně tkaný tibetský koberec." To byla pro paní Zaxi velká stimulace a podnět. Myslela: V Tibetu je mnoho ovcí a dost vlny, proč bychom nevyváželi pravé „Ručně tkané tibetské koberce"?

Právě v této době paní Zaxi převzala dědictví po strýcovi, který žil v Nepálu jako obchodník. Na základě toho zřídila v roce 1988 první podnik se zahraniční kapitálovou účastí v Tibetu – Lhaskou kobercovou společnost Potala s ručením omezeným. Díky tomu, že její podnik dovážel ze zahraničí i jiných čínských provincií pokročilou techniku a výborné návrhy vzorů a používá nejlepší vlnu z tibetského kraje A Li, v uplynulých téměř 20 letech s dobrým ziskem prodával své výrobky, které byly vyváženy do USA, Švýcarska, Německa a dalších zemí a oblastí světa.

Tváří v tvář urputné konkurenci na trhu paní Zaxi zaplatila za provoz podniku těžkou cenu. Kvůli dlouhodobé intenzivní práci se nemohla dobře starat o domácnosti, manžel s ní odvedl.

Kariéra přinesla ji jak trpkost, tak i radost. Dnešní paní Zaxi hospodaří dvě továrny na koberec, založila vlnářskou společnost s ručením omezeným s americkou kapitálovou účastí a nakoupila na frekventované ulici Ba Jiao v Lhase nemovitost. Celkový její osobní kapitál činí 20 milionů čínských jüanů.

Její dvě děti převzaly dědictví po příbuzných a obydlely v zámoří. Setkávají se s ní každý rok jenom o Jarních svátcích. Znovu a znovu starou a samotnou matku přesvědčily, aby se přestěhovala k ním. Konec konců se jím to podařilo.