Pohraniční obchod už představuje nesmírně důležitou část zahraničního obchodu a stal se novou hnací silou tibetského zahraničního hospodářství a obchodu. Podle statistiky, suma dovozu a vývozu pohraničního obchodu činila v době deváté pětiletky 235 milionů amerických dolarů, což je o tři násobky vyšší než v období osmé pětiletky(1990-1995). Tato suma tvoří asi polovinu zahraničního obchodu celého Tibetu. V r. 2000 pohraniční obchod už zaujal 78,44 procent souhrnu tibetského dovozu a vývozu, zatímco obchod s Nepálem tvořil více než 95 procent tibetského pohraničního obchodu. Ke konci 2000 bylo v Tibetu 65 podniků zavývajících se pohraničním obchodem.

Hlavní vývozní komodity tibetského pohraničního obchodu obsahují látky, bavlněné produkty, porcelány, průmyslové výrobky každodenní potřeby, dobytka, vlnu, sůl atd. Dovážejí se především rýže, jedlý olej, cukr, tabák, barvivo, šperky, hodinky atd. Struktura dovozu a vývozu se liší podle cílových zemí a hlavním principem je vzájemné doplňování.

Rozvoj pohraničního obchodu je důležitou částí vývoje tibetského trhu. Pohraniční trh umožnil pohraničním oblastem dostat se ze stavu ekonomické uzavřenosti, rozvíjet tržní hospodářství, upravit strukturu hospodářských odvětví a účinně zlepšit prostředí bilaterálního obchodu mezi pohraničními zeměmi. Rozvoj pohraničního obchodu také přispěly k tomu, že se rolníci a pastevci pohraničních oblastí dostali ze stavu soběstačnosti, posílili zbožní vědomí a tržní pojetí a prorazili novou cestu k zvýšení rodinných příjmů.

V rozvoji pohraničního obchodu se rozvíjí i nezemědělská odvětví. Komplexní rozvoj sekundárního a terciárního sektoru včetně průmyslu, dopravy, stavebnictví a služeb zůstává základním charakterem hospodářské struktury pohraničních oblastí. Přitom se oživují některá tradiční národní řemesla. Obyvatelé pohraničních oblastí si vyřešili základní životní potřeby prostřednictvím pohraničního obchodu. Jejich příjmy se značně zvyšují a kvalita života se neustále zlepšuje. Pohraniční obchod přináší výhody jak obyvatelům pohraničních měst, tak i rolníkům a pastevcům v oblastech, kde se zřídily pohraniční tržiště.

V době desáté pětiletky(2001-2005) se Tibet snaží upevňovat rozvoj pohraničního obchodu. Konkrétním plánem je posilovat infrastrukturální výstavbu dosavadních hraničních přechodů, postupně zřizovat 27 trhů pohraničního obchodu, připravit se na vytvoření jedné nebo dvou zón volného obchodu, zvětšit podíl obchodu se sousedními zeměmi a zjednodušit procedury řízení pohraničního obchodu. Dále se musí založit Tibetský svaz podniků pohraničního obchodu. Na základě dovozu a vývozu v r. 2000 chce Tibet zaznamenat patnáctiprocentní roční přírůstek. Suma tibetského zahraničního obchodu by měla dosáhnout 270 milionů amerických dolarů v r. 2005.