„ Hej, číšníku, dvě misky nudlí a taky víno nám přines," „ řekl Ma Tchung, když kolem něho procházel číšník.

„Musíte počkat ! Copak nevidíte, že mám plné ruce práce ?!" odsekl jim mladík.

Vzápětí se na jeho hlavu snesla taková snůška kleteb a jadrných slov, že tlustý plešatý muž, který v kuchyni míchal v hrnci nudle, zpozorněl. Zvedl hlavu od hrnce, odložil babusovou naběračku a jeho potem zbrocená tvář se zalila úsměvem.

„ Takhle uměl klít jen jedinej chlap. Před lety, na severu země...a byl to důstojník....."

Ma Tchung ho zarazil

„ Co bylo, bylo. Vojenký kabát jsem pověsil na hřebík, staré jméno zapomněl a teď už se jmenuju Ma Tchung ! „

Kuchař se usmál a houkl na číšníka, který rychle přinesl dvě plné misky nudlí, džbán vína a mísu solené zeleniny.

„ To si dám líbit, „ zahlaholil Tiao Tchaj. Ma Tchung vybídl kuchaře :

„ Pojď, posaď se k nám, ať tu práci za tebe jednou udělá stará. A napij se s námi, „ a nalil ze džbánu víno.

Žena se postavila za velký hrnec s nudlemi a začala dělat to, co jí Tiao Tchaj poradil.

„ Co vás vede k tomu, že pracujete jako úředníci soudu ?„ zeptal se kuchař.

„ To, co tebe vede k tomu, abys míchal nudle, „ odpověděli oba se smíchem – „ výdělek."

„ Tohle je moc divnej kraj. Vod jistý doby se tady dějou divný věci...." zašeptal muž.

„ Od jaký doby ? „ zeptal se Ma Tchung.

„ Od tý, co zamordovali soudce a jeho tělo rozsekali na kousky. „

„ Myslel jsem, „ řekl Tiao Tchaj, „ že byl otráven ?„

Muž se rozhlédl kolem sebe." To jsou jen povídačky. Byl prej hrozně zohavenej. Já jsem přeci odtud, já to musím vědět ! „ dodal rázně.

„ Ale novej soudce je docela prima chlapík, !" utrousil Ma – Tchung.

„ To nevím, toho neznám. Ale jak říkám – v okrese Peng laj se dějou moc divný věci, „ trval si na svém a vstal a odešel zpátky k hrnci míchat nudle.