Hostem pořadu Jak se jim žije je dnes český rozhlasový a televizní novinář, moderátor a spíkr, pan Martin Rachmann. Znají ho hlavně diváci České televize a posluchači Českého rozhlasu Plzeň.

Martine, já vím, že k tvým velkým koníčkům patří cestování. Co všechno už máš projeto ?

M.Rachmann – „ Tak před lety jsem si už s báglem na zádech projel křížem krážem Jeseníky, samozřejmě také Šumavu, na kterou to mám z Plzně kousek. A učarovala mi Francie, ve které jsem byl už minimálně pětkrát.

S kamarády jsem navštívil samozřejmě Paříž, to je klasika, také jsme procestovali velký kus Francouzské riviéry, to je nádherný kus země. A procestoval jsem i Egypt, která mě mimořádně zaujal, všetně Rudého moře, které stále považuji za nejrásnější na světě."

Martine, ty se ale už za pár týdnů chystáš do Číny – je to tak ?

M.Rachmann – „ Ano. S přátely chceme navštívit kromě Pekingu a okolí – tedy hlavně Velké zdi – zejména jihozápadní Čínu, konkrétně provincii Sečuán. Hodně jsem o ní slyšel, je to prý nejkrásnější čínská provincie, s fantastickou přírodou, vysokými horami, Mekongem, apod., tak jsme na ní moc zvědavi. A moc se těším."

Co se ti vlastně vybaví, když se řekne Čína ?

M. Rachmann – „ Tak musel bych oprášit své školní znalosti – samozřejmě fantastická a bohatá historie, Velká zeď, hodně lidí....to, co zná v Čechách asi každý.

Ale o to více se těším, protože rád cestuji tak, že si na všechno můžu sáhnout, navštívit zapadlé, nepřístupné kraje, vše ochutnat doopravdy."

Ty pracuješ nyní kromě jiného i pro maďarskou televizní stanici TV Paprika. To je kanál, která se věnuje kulinářství – co vlastně očekáváš, a co víš o čínské kuchyni, která je světovým pojmem a chloubou země ?

M. Rachmann – „ Samozřejmě jsem o ní hodně slyšel, hodně jsem toho v televizi viděl, ale není nad to, ochutnat přímo v Číně.

Očekávám, že originální čínská kuchyně v Říši středu je mnohem lepší a pestřejší než ta, která masově vznikla tady v restauracích v Čechách po roce 1989. Ale často jde jen o napodobeniny, které s vyhlášenou čínskou kuchyní nemají nic společného. O to více se do Číny ke stolu budu těšit. „