Jiang Zi patří k nejstarobylejším městům v Tibetu a má za sebou více než tisíceletou historii. Už dávno se stalo třetím největším tibetským městem za Lhasou a Ri Ke Zeem. Město se nachází v panvi u horního toku řeky Nian Chu, jeho nadmořská výška činí 4000 m a je více než 350 km vzdálené od města Lhasa, hlavního města Tibetské autonomní oblasti.

Název Hrdinské město pochází z dojemného přiběhu. V roce 1904 britští kolonialisté rozpoutali rozsáhlou invazi do Tibetu s cílem olupovat tamější bohatství. Jiangziští obyvatelé vedli rozhodný odpor proti agresorům. Na horách Zong Shan znovu a znovu odráželi útoky agresorů a tak bojovali dva měsíce. Nakonec tibetští vojáci neměli ani střely ani potraviny. Všichni důstojníci a vojáci, kteří nemohli prorazit nepřátelské obklíčení, skočili z vrcholu hor do hlubokého údolí a obětovali vzácný život za obranu svátého území vlasti a uhájení nádorní důstojnosti, takže vepsali skvělou kapitolu do dějin boje čínského národa proti agresi imperialistů. Mezi místními lidmi se dosud šíří mnoho přiběhů o boji proti britským agresorům.

Hory Zong Shan byly centrem protibritské bitvy. Tady se dobře uchovávají četné historické památky, proto stát v roce 1961 zařadil toto místo mezi státní ochranné pamětihodnosti.

Čínský film „Údolí Rudé řeky", který natočilo Šanghajské filmové studio, právě popisuje tento historický moment Hrdinského města. Do natočení tohoto filmu se zapojilo mnoho místních Tibeťanů. Tito prostí obyvatelé hrali ve filmu role poprvé, ale velmi seriózně a přirozeně, režiser proto je kladně ohodnotili. Herečka Ning Jing, která hrala v tomto filmu hlavní roli, potvrdila, že úspěšné natáčení filmu bylo neoddělitelné s tím, že obyvatelé v Hrdinském městě mají pevně v paměti historický moment boje proti britským agresorům.

V městě Jiang Zi je mnoho starověkých budov, mezi nimiž je také klášter Bai Ju. Každý den mnoho věřících tibetského buddhismu sem přichází k modlitbě. Vedle kláštera je věž Bai Ju. Tato 9patrová věž je 32 m vysoká a je charakterizována typickou tibetskou architekturou. Uvnitř věže je velký počet buddhistických soch a pestrých nástěnných maleb. Lamové tohoto kláštera řekli, že tyto umělecké tvorby líčí celkem sto tisíc buddhů.

Město Jiang Zi je historické město, zároveň je také prodchnuté moderní atmosférou. Počet obyvatel tohoto města byl před více než 40 lety jenom 3000 lidí a dnes se zvýšil na více než 50 tisíc. Řada nových patrových domů oživila toto starobylé město.

Jiang Zi je známé výrobou koberců a nazývá se také domovem tibetských koberců. Začalo vyrábět koberec před 600 lety. V 60. letech nepálský král Birendra při návštěvě Číny koupil takový koberec. V Jiangziském kobercovém závodě pracuje asi 300 zaměstnanců, kteří pletou koberce stroji i rukami. Jejich kvalitní výrobky jdou na odbyt v zahraničí.

Náš korespondent zde navštívil vesnici, která patří k okresu Jiang Zi a má název Podpora chudých. Celá tato vesnice má desítky usedlostí s více než 200 obyvatel, kteří se přestěhovali z údolí Ka Ga Gou. Jejich původní bydliště je v kraji Ri Ke Ze, známém suchem. Žili v bídě. Stát každý rok jim uvolnil finanční částky k pomoci, toto opatření však nedosáhlo značného účinku. Takže vedení okresu Jiang Zi v roce 1994 rozhodlo přestěhovat 3 nejchudší střediskové vesnice z údolí Ka Ga Gou do oblasti s lepšími životními podmínkami. K podpoře těchto chudých rolníků obyvatelé celého okresu Jiang Zi energicky přispěli penězy či materiály a vybudovali pro přestěhovalce nové bydliště. V roce 1997, kdy se sem přestěhovali, každý z těchto rolníků dostal průměrně 25 čtverečních metrů nového bytu a 0.3 hektaru orné půdy. Jejich životní úroveň v současné době stoupla mezi střední v okresu Jiang Zi. Vesnice Podpora chudých hned téhož roku sklidila bohatou úrodu a každý obyvatel měl více než 800 kilogramů obilí.

Tady byla zřízena základní škola, kterou navštěvuje přes 90% školopovinných dětí této vesnice. Obyvatelé vesnice Podpora chudých na vlastní kůži poznali péče společnosti.