V povodích středního a dolního toku řeky Jang-c´, největší řeky v Číně se nejvíce soustřeďují mokřiny, zároveň je to i jedna z nejlidnatějších oblastí Číny. Jak bychom dobře ochranili tyto mokřiny a současně neovlivnili chod hospodářství a život zdejších obyvatel? Tato otázka po dlouhou dobu trápila místní orgány pro ochranu životního prostředí. Před pěti lety začala čínská vláda pro vyřešení této otázky spolupráci s mezinárodní organiazcí a dovezla pokrokový mezinárodní model ochrany mokřiny, čímž se uskutečnilo udržitelné používání mokřin. V dnešní relaci bychom vás s tímto seznámili.

Mokřina je ekologický systém s jak soušovým tak vodním charakterem. Mezi běžné mokřiny patří např. bažiny, louky, mělčiny, jezera a řeky. Zhou Shengxian, ředitel čínského Státního úřadu lesnictví, zodpovědného za ochranu ekologického prostředí celé země, potvrdil, že ochrana mokřin má velký význam pro ekologické prostředí naší země. Říká:

„Mokřiny spolu s lesy a mořemi tvoří tři hlavní ekologické systémy zeměkoule. Mokřina má důležitou ekologickou funkci udržování vodních pramenů, zlepšování kvality vody, zabraňování záplavám a suchu, regulace klimatu a zachovávání rozmanitosti organismu, proto jsou nazývány i ledvinami Země, fondem druhů organismu a kolébkou lidské kulturnosti. Zdravý ekologický systém mokřin představuje důležitou součást systému ekologické bezpečnosti a významný základ udržitelného rozvoje ekonomiky a společnosti."

Čína je jednou ze zemí světa s nejrozmanitějšími druhy mokřin. Jejich rozloha přesáhla 36 milionů hektarů, čímž se Čína zařadila na čtvrté místo na světě. Jsou rozptýlené zejména na náhorní plošině Qinghai – Tibet, v provinciích Yun Nan a Gui Zhou v jihozápadní Číně a v povodích středního a dolního toku řeky Jang-c´. V prvních dvou oblastech bylo k omezování lidské činnosti vyhlášeno mnoho přírodních rezervací s cílem chránit mokřiny. Ale taková metoda se nedá zavádět v lidnatých oblastech podél středního a dolního toku řeky Jang-c´.

V těchto oblastech jsou četná jezera, jenž jsou prostorem pro rozmnožování četných druhů ryb a domovinou mnoha ptáků. Jsou to krajiny světoznámé bohatým sortimentem organismu. Zároveň jsou ale hospodářsky rozvinuté a lidnaté a zdejší populace, respektive hrubý domácí produkt a sklizně obilovin představují jednu třetinu souhrné produkce celé země. Kdyby byly v těchto oblastech založeny přírodní rezervace mokřin, neblaze by ovlivnily zdejší hospodářský rozvoj a život obyvatel. Proto místní vlády po dlouhou dobu stály před těžkou volbou a nemohly vhodně chránit mokřiny. Tím došlo k neustálému zmenšování plochy mokřin a narušení jejich ekologického systému.

Pro realizaci harmonických vztahů mezi ochranou mokřin a hospodářským rozvojem začala čínská vláda v roce 1999 spolupráci se Světovým přírodním fondem a pokusně zaváděla v povodích středního a dolního toku řeky Jang-c´ nový model ochrany, tj. komplexní správa v povodí. Tento model se formoval na základě zkušeností z ochrany ekologického prostředí v povodích evropské řeky Rýn a dalších. Sleduje cíl maximálně se přizpůsobovat zákonitostem přírody, vyvíjet funkci ekologického systému a respektovat přitom co největší ekonomické, sociální a ekologické zájmy.

Zástupce zmíněného fondu, akreditovaný v Číně, Li Lifeng, o účinnost nového modelu ochrany potvrdil:

„Komplexní správa a udržitelné využití mokřin jsou opravdu vzorným modelem."