M. Foff – „ Já jsem z Brna a v Čechách jsem studoval a vlastně pořád ještě studuji, český jazyk a historii. Čínština byla de facto jen takovým mým koníčkem, rád čtu čínské knihy a tak jsem zkusil zažádat o stipendium.

Ono to nakonec vyšlo, stipendium jsem získal, ale jelikož nebylo už volné místo ani v Pekingu, ani v Šanghaji, tak jsem nakonec dostal místo na univerzitě ve střední Číně, v provincii Ahnui, ve městě Wuhu. „

Michale, když srovnáte vaše město Wuhu s těmi velkými aglomeracemi, jakými jsou Peking nebo Šanghaj, jak to srovnáná vyznívá ?

M. Foff – „ Tak Wuhu je provinční, malé město, na čínské poměry má pouhých 2,5 milionů obyvatel, to je skutečně velmi málo. Je to vidět i na lidech tady, protože nejsou na cizince zvyklí, takže když jdu po městě, zastavují se, pokřikují, ukazují si na mě, ale už jsem si na to zvyknul.

Wuhu se skutečně nedá s Pekingem nebo jinými velkými čínskými městy poměřovat, život tu plyne pomaleji, je to spíš takové větší provinční centru, je tu o poznání klidněji než ve velkých městech."

Měl jste už čas za tu dobu, co jste tady, cestovat někam dál, mimo Wuhu ?

M.Foff – „ Ano, byl jsem s francouzskými přáteli asi 10 dnů v Pekingu, navštívil jsem Žluté hory, okolí zdejšího města, atd. Ale věřím, že ještě je toho hodně, co na mě čeká a co budu moct vidět."

Máte představu jak využijete čínštinu dál, až skončíte studia ?

M.Foff – „ Já si myslím, že čínština nebude jazykem, který mě bude jednou živit, je to pořád spíš můj koníček. Ale je pravda, že bych třeba jednou rád zkusil překládat nějaké knihy z čínštiny, to si dokáži docela dobře představit."

Jak jste „ srostl „ s čínskou kuchyní ?

M.Foff – „Tak ze začátku jsem si musel zvykat, v některých částech země je na mě až moc ostrá, ale teď už na ní nedám dopustit. Moc mi nechutnala třeba pekingská kuchyně, ta zdejší, ve Wuhu se mi zdá mnohem lepší."